Článek
Pokud se někomu rozeběhne fantazie, patrně mu v hlavě naběhne několik obrazů. Jako první bych si zvolil, že dvojice mužů nebo žen, kteří se rozhodnou žít jako jedinci stejného pohlaví spolu, se vydá do velehor. Co si na nich počnou? Nepředsevzali si příliš velké sousto?
Ve skromnější variantě si budou přát na vlastní oči spatřit nějakou opravdu vysokou horu. Jestliže se budou cítit velmi dobře trénovaní a připravení, mohli by se pokusit na některý z majestátních velikánů vystoupit. Poctivě? Za vydatné pomoci tzv. moderních pomůcek? V nejomezenější podobě jim bude stačit se na uvedený typ horstva podívat na obrázku či na videu, případně během příslušného pořadu v TV. Nyní nám již zbývá pouze přenesený význam slova ve smyslu, že se před blízkými osobami přiznají ke své menšinové pohlavní identitě. Jistě mohou mít pocit, jako kdyby zdolali osmitisícovku. Vpravdě nadlidský výkon. Nemluvě o postojích jiných osob v jejich okolí.
Teď nás čeká výlet do školy. Je poněkud ostudné, když se člověk zeptá ve vyšších třídách na druhém stupni, jestli žáci a žákyně znají pojem - osmitisícovky. Většinou se narazí na mlčení. S vysokou pravděpodobností se v dětských mozcích objevují aktivity, které pátrají po nějaké souvislosti s nabídkou moderních informačních a komunikačních technologií. V lepším případě. V horším se neukáže nic, protože děti nemají zájem. Zřejmě školu vnímají jako nepřátelské prostředí, jemuž je třeba se vyhnout. Hrozí v něm nebezpečné věci. V rámci povinné docházky sem musejí, a tak vyvstává úkol - nějak vydržet.
Nemíním všechny děti házet do jednoho pytle. Občas se zjeví jedinec, který o nejvyšších světových horách. Lepší si dokonce vzpomene na nejvyšší horu. Kdyby měl informaci, že jich existuje čtrnáct, rozhodně by zaperlil. Podle ve třídě zastávaných hodnot by mezi ostatními sklidil buď uznání, častěji by byl vysmíván, že se snaží zalíbit, zaprodat anebo dokonce že kolaboruje. Občas jde o silnější slova než podlézák, snaživec a šplhoun. Kdepak je děti zaslechly? Že by se do hodnocení a komentářů pouštěli jejich rodiče? Nebo by se mohlo jednat o vstupy starších a zkušenějších sourozenců?
Možná by si chlapci a dívky měli uvědomit, že pracují na své kariéře. Ano, působení psychologických mechanismů a zákonů je nutí se snažit zapadnout a usilovat o co největší přizpůsobivost. Avšak na SŠ pojedou na vlastní triko a nikdo z učitelů se tam nebude ptát, jak vypadala konstelace v jejich třídě na ZŠ. O procesech později v zaměstnání se raději ani nebudu rozepisovat. Většinou rozhodne, co kdo umí a co nikoli. Zároveň víme, že tam bývá o dost složitěji než ve škole. Do hry přistupují další činitele.
Nechci, aby dnešní zamyšlení vyznělo pouze kriticky. Ke slovu se dostane právě registrované partnerství. Ne snad že by tak mladí jedinci vstupovali do zmíněného svazku. Jestliže srovnáme vědomosti dřívějších žáků, zjistíme, že pojem osmitisícovky tehdy znali všichni. Ovšem o homosexualitě nevěděli takřka nic. Registrované partnerství bylo hudbou tak vzdálené budoucnosti, že o něm nikdo ani neuvažoval. Podobně neznali mnoho jiných pojmů, které jsou dnes běžné. Z určitého úhlu pohledu můžeme dnešní děti vnímat jako za vzdělanější a informovanější. Je otázkou do diskuse, zda se nedostaly do stavu s označením - co mají vědět, moc neznají a co není nutné vědět, tam mají podkladů více než dost. Nemyslím přímo registrované partnerství. Je k posouzení, jak před kým budou vypadat… Komplikací je, že nevíme, jak bude příští doba přesně vypadat a jaké se na ně budou klást požadavky. Jistě ale může být shoda, že je dobré být připraven…
