Článek
Leckdo ho zná jako pojem z politiky a/nebo z oblasti ekonomiky, kde se uvažuje spíše v menším rozsahu. Co by se za ním mohlo skrývat? Jaké zde v hlavách lidí vznikají obrazy? Jejich poznání by nám mělo pomoci. Především pokud se vyskytnou další termíny jako - personální turbulence či personální otřes. Řádky jsou částečnou reakcí na nedávné dění na Hradě. Atmosféra byla víc než dusná, jak jsme se se zpožděním jako občané dozvěděli.
Obvykle míváme představu jakési větší akce. Někdo by dokonce uvažoval a psal o pronikavých změnách. Doplnil by, že by mělo jít o akci po zjištění nepořádku v určité oblasti. Chyb a nedokonalosti je nutné se zbavit, a tak musí dojít k naplánování a provedení radikálních kroků. Ale pozor. Mnohdy půjde o úhel pohledu. Pokud se někde vymění pět funkcionářů, jde o natolik vysoký počet, že bude správné použít pojmu z nadpisu? O co bychom se neměli nechat připravit? Máme sem věnovat tolik pozornosti? Leckdo si vzpomene na titulky v médiích, ať již uvažujeme o tištěných či o elektronických.
Někdo by mohl namítnout, že drobné personální změny za zemětřesení nebudeme považovat. Nebo bychom mohli? Pokud se nám zdá, že by šlo o správný krok, proč by onen název nemohl nést? Ovšem věc není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Slyšíme-li o skutečném zemětřesení, máme na něj přece přehlednou tabulku od velmi slabého do značně silného. Poté i slabší personální průvan by tak mohl být označen. Do potenciálně vytvářeného přehledu by se nám zajisté vešel.
Zpravidla se jím však myslí větší změny. Berme do úvahy kvalitativní i kvantitativní položku. Nesporně jde o správný směr uvažování. Ano - počet nebude jediným měřítkem. Někdy možná ani tím nejhlavnějším. Jistě budeme chápat rozdíl mezi propuštěním několika osob na řadových pozicích a výměnami na postech jako provozní ředitel, obchodní ředitel, vrchní inženýr, výkonný ředitel, ředitel jakéhokoli odboru ve státním sektoru atd. Zdá se být jasné, že čím výše se v hierarchii půjde, tím nižší počet odvolaných a dosazených stačí, aby proces byl označen jako personální zemětřesení.
Nabízí se pár úvah, které naši dnešní oblast mohou rozšířit a obohatit. Jako první uvedu, co nám signalizuje známá lidová zkušenost - „nové koště dobře mete“. Právě od čerstvě nastupujících vedoucích funkcionářů se očekává, že si s sebou přiveze nové osoby. Část lidí by připomněla personální větry - pojem nemyslím úplně doslova - na ministerstvech po ukončení voleb, zveřejnění výsledků a zahájení jednání o složení vlády. Dochází ke střídání garnitur. Velká změna nepřichází pokaždé, nicméně očekávání bývají spíše vyšší než nižší. Leckdy se vedou řeči a bývají záchvěvy, že se o svá místa obávají i poslední, tzv. koncoví pracovníci a pracovnice. Měl jsem možnost zmíněným procesem projít a s částí jedinců sdílet - nikoli povrchně elektronicky, jak se dnes bohatě činí - jejich pocity jako strach, obavy, napětí, nejistota, strach, úzkost, bezmoc, zloba, zklamání, roztrpčení, hořkost ad.
Za druhé bychom měli vzít v potaz skutečnost, že se stalo něco negativního. Dokonce mohou vzniknout mimořádné podmínky. Kdo by nestál, aby proběhlo řádné vyšetření, zejména je-li ohroženo původně dobré jméno pracoviště? Jasná věc - a mělo by se postupovat spravedlivě! Osob s opačným přáním bude naprostá menšina, většinou mezi nimi najdeme způsobitele potíží. A nesporně bychom se měli zabývat tzv. perspektivním hlediskem. Co bude po průšvihu? Co se ne/stane, pokud ne/bude vyšetřen? A jaké bude přijato řešení? Jak ho budou lidé hodnotit? Když se ne/ozvou, pokaždé půjde o konkrétní výpověď o stavu na místě. Už jen proto je dobré více vědět a umět se v problematice orientovat. Aspoň v základním rozměru.
