Článek
Platy učitelů a jiný pohled
Jak už víme, na školství je zaměřena poměrně velká pozornost a existuje k němu více teoretických i praktických přístupů. Části z nich jsme občasnými svědky, ale o mnoha jevech a procesech nevíme. Zejména pokud jsou součástí zákulisních jednání. Žel někdy se pravdě bude blížit pojem obchodování a jim podobné. Třeba politický handl? Po pohledech na ne zrovna vítané vstupy politiků a postoje a pocity učitelů a podíváme na další citlivou spojitost. Pro někoho by mohlo kráčet o překvapení. V každém případě vykonáme užitečný krok díky osvojení dnešních informací.
Největší - nebo aspoň dost velkou - obtíží a dilematem pro učitele bývá situace, zda se přidat k občasným stávkovým pohotovostem nebo nikoli. Vyšší plat by si přál každý a jistě by pro něj zvedl ruku, pokud by se měl chovat přirozeně. Co když se ale rebelie stane podnětem k pozdějším postihům a dokonce vyvstane jako záminka k neudělení odměny a dokonce k propuštění? Praxe na více místech vypadá i tak, že více přidáno dostane jedinec, který je vůči vedení loajální a poslušný, nemá připomínky a všechno stanovené splní, jak se žádá. Pak hodně záleží, kdo je na čele školy. Jde o osobu, které není cizí něco měnit, být aktivní a snažit se? Zajímá se o moderní trendy? Podporuje zavádění novinek? Patří naopak mezi konzervativní typy, které odmítají jakékoli změny? Zřejmě ze své dosavadní zkušenosti známe ředitele a jejich ženské protějšky, kteří si počínají tak i tak. Existují i tací, kteří se stávkou navenek souhlasí, ale pečlivě si zapamatovávají a možná i zaznamenávají, co kdo řekl a jak se choval. A nakolik se jevil agilní. Leccos se dříve či později může hodit. Měli bychom vedení daného typu ocenit? Nebo naopak kritizovat? Dokonce odsuzovat?
Na druhé straně učitelé, kteří se usilují o něco nového a o práci navíc, nemusejí být vnímáni jen pozitivně, protože s jejich působením na škole jsou spojeny určité problémy. Závisí na faktu, jak jejich kroky vidí nadřízení a kolegové a kolegyně. Ruší jim zaběhnuté stereotypy? Zavádějí tzv. nežádoucí novinky? Komplikují každodenní činnost? Nastavují kritické zrcadlo? Je-li tomu tak, stávají se narušiteli klidu a adepty na nezvýšení platu, případně je jim přidáno nejméně ze všech. Kráčí sice o paradox, ale je velmi pochopitelný a logicky zdůvodnitelný. Odpovědí je fungování psychologických aspektů. Kdo je zná, chápe.
O platech rozhoduje ředitel, který je kromě osoby v roli školního funkcionáře také člověkem s jeho tradičními psychologickými prvky jako názory, postoje, potřeby, přání, cíle, ambice, přesvědčení atd. Ač leccos může vypadat všelijak, takřka vždy vítězí osobní zájmy, míra sympatičnosti nebo naopak nesympatičnosti, došlé zprávy, dojmy, vliv kamarádů, kolegů apod. Jinak napsáno - jedná se o spolehlivého jedince? Jenže co vše do oné spolehlivosti patří? Je její součástí právě již vzpomenutá poslušnost? Konečně, nic nového pod sluncem. Nedá mi, aby zde nepřipomněl dvě docela zásadní a známé lidové výzvy - „čí chleba jíš, toho píseň zpívej“ a „nekousej do ruky, která tě živí“. Jak se díváme na jedince, kteří nedodržují? A jak na opačné typy?
Zapamatujme si, že nerozhoduje jen zastávaná role. Máme předloženo vysvětlení, proč řada učitelů po předchozím nadšení a zápalu ustupuje od svých ideálů a cílů, představ a očekávání. Ovšemže se pak nemůžeme divit, že klesá aktivita a kvalita jejich práce. Zákonitým dopadem jsou horší výsledky, ale někdy přichází lepší plat, než kdyby vytrvali ve svém úsilí, iniciativě a novátorství. Nakolik jde o správný a vítaný způsob, nechť si posoudí každý čtenář sám. Nebylo by překvapením, kdyby ho kdokoli nezúčastněný kritizoval, avšak změnil by svůj názor a praktický postup, pokud by se situace týkala jeho osobně. Několik zmínek padne ještě příště.
