Článek
Nadpis má vložené slovo v závorce zcela úmyslně. Důvodem je, že řada lidí si myslí, že má solidní základy, ale ve skutečnosti je jejich úroveň spíše nízká, tj. ležící pod oním žádoucím základem. Pochopitelně vždy půjde o úhel pohledu. Jestliže má na počátku zaznít dílčí závěr, jeho podobou bude, že nemá jít o lecjaký. Naopak by měl být jasný, konkrétní a nejlépe vícekrát ověřený v praxi. Jako pomůcka pro lepší chápání se nabízejí pojmy jako kritéria, testy, normy, standardy a jim blízké.
Nejprve krátce navštívíme školní prostředí. U části dětí vidíme, že vystupují poměrně dobře, znale a nezřídka sebevědomě. Ovšem tvoří jen malou skupinu z celkového počtu. U jiných spatřujeme, jak váhají s odpovědí na lehké otázky. Mám na mysli triviální prvky jako malou násobilku a vyjmenovaná slova. Zde na nadání tolik nezáleží, neboť mají všichni těžit z vícenásobného opakování, až se zmíněné úkony stanou samozřejmostí. Pro upřesnění dodám - aby u nich nemuseli přemýšlet, ale spíše je konali automaticky. A pokud možno bez chyb. Současně berme v potaz, že nejsme dokonalí. Chybička se může vyskytnout. Problém současnosti bývá, že děti nejsou ochotny trénovat do úplného zvládnutí. Výsledkem jsou chatrné znalosti a nejistota už v základních úkonech.
Asi se nám bude hodit analogie - jako řazení v automobilu. Nebo snad někdo dlouze zvažuje, jaký rychlostní stupeň zařadí před vesnicí, za ní, pod kopcem atd.? Ano, je dost - zejména mladých - řidičů a řidiček, kterým chybí zkušenost a hlavně cit pro chod dopravy a také hlasitost motoru. A proto se ptají, aby se rychleji a lépe učili. Cítí, že díky radám se mohou posunout. Co se naučí, budou v podstatě okamžitě potřebovat. Můžeme klidně vydat konstatování, že si potřebují vytvořit základ, ze kterého budou hned, dříve i později čerpat. Ne jakýkoli. Jedná se o poučení, které platí pro školu i pro jiné sféry. Zejména pro působení jedince na trhu práce. Tam většinou situace bývá nemilosrdná. Kdo umí, má větší šanci a naopak. Pohled je jasný. Kdo by si v dnešní době pod sebou nechával působit někoho, kdo postupuje amatérsky, nemá dostatečnou profesní připravenost a navíc se u něj objevuje riziko, že způsobí škodu? Každý si jistě odpoví sám a docela lehce.
V praxi si můžeme povšimnout, jak vysoký počet dětí sahá po úniku z panující reality. Nechce se jim poslouchat výklad školní látky, psát testy, soustředit se, namáhat se, pracovat ve skupinách na dané téma, být zkoušeny, vypracovávat domácí úkoly atd. Raději snad ani nebudeme uvažovat, co by se mohlo stát, pokud si uvedený algoritmus uvažování a konání přenesou do praxe na naše vozovky a ulice. A přitom požadavky na ně ve srovnání s předchozími generacemi viditelně klesly.
Mohli bychom se zastavit také u oblasti stolování. Ne snad abych někomu radil, jakou skladbu jídla má zvolit a zda je vhodné si po hlavním chodu navrch dát dezert apod. Podíváme se na jinou souvislost, která vychází z mnohokrát ověřených praktických poznatků a zkušeností. Poměrně často jsou organizovány návštěvy. Jejich součástí až na výjimky bývá, že se popíjí. Všimněme si, jak bývají lidé tolerantní k užívání návykových látek. Od leckoho můžeme slyšet, že vzniká potřeba nějakého základu, aby se jedinec rychle neopil. Jako nejúčinnější se jeví sníst něco (údajně ne úplně málo) mastného, těžkého. Naopak hladový, unavený a nevyspalý člověk je ideálním objektem pro alkohol a jeho působení, někdy spíše pustošení. Mysleme proto na základy. Nesporně se nám budou hodit. Nejen při stavbě domu. Já bych se přimlouval za pořádné v oblasti výchovy dětí. A postavit je časově dopředu!
