Článek
Již vidím a slyším, jak se někdo zaraduje! Sláva! Nebo také rozzlobí a bude lomit rukama. Takový nesmysl! Již tak je přece hodně problémů. Nestačí stovky tisíc občanů Čech a Moravy, kteří mají s pitím vážný problém? Potřebuje stát vydělávat na ještě mladších než doteď?
Kdo může pít alkohol. Tak měl znít původní název, ale poté jsem ho pozměnil. Podobně jako jiné věci. Člověk nemusí lpět úplně na všem, co si myslí, co dělá a jaké cíle si dal.
Oblastí požívání návykových látek a závislostmi na nich se zabývám již poměrně dlouho, ne však pouze jimi. Nebyl jsem zaskočen údajem, že hlavním cílem dvou třetin šestnáctiletých v naší zemi na víkend je opít se. S ohledem na jejich hodnoty a příchylnost k nabídce moderních informačních a komunikačních technologií nejde o překvapení, snad jedině ve výši procent. Co mě udivilo, je skutečnost, že v části zemí SRN mají povoleno pít alkohol již čtrnáctiletí chlapci a dívky. Byť se tak může dít výhradně za přítomnosti rodičů. Jeden pohled je, že účast matek a otců dává smysl, vždyť za ně nesou plnou osobní odpovědnost a jsou hlavními formovateli jejich osobních vlastností. Takže proč ne? Ale máme zde něco na druhé straně. Co je třeba znát?
Předně je ve hře zdraví a jeho stav. Jak se obecně ví z mnoha studií, alkohol neprospívá zdraví, ale naopak škodí lidskému organismu. Přestože máme tolik nemocných a mrtvých, přesto houfně lidé pít nepřestávají. Spíše přibývají noví zájemci a zájemkyně. Dále - je v zájmu společnosti, aby tak nízko posouvala věkovou hranici? Opět bych se odvolal na výsledky průzkumů. Hrana 18 roků k povolení pít alkohol nevznikla jen tak, kdesi u pověstného zeleného stolu. Na jejím stanovení se podíleli příslušní odborníci, kteří vzali v potaz řadu aspektů. Bude se něco měnit? Jestliže někdo chce mít děti s vlivem alkoholu na jejich vývoj již během dospívání, tak…
Důležitým příspěvkem k podání úplné informace je, že v SRN mají ještě jednu věkovou čáru. Jde o 16 let. Od ní mohou mladiství popíjet tzv. menší, lehčí alkohol, kde se jedná například o víno. Již sami. Bez dozoru.
Během svého života jsem se dostal do nespočtu různých situací. Svůj původně zcela vyhraněný názor ve smyslu úplného odmítání pití alkoholu jsem mírně pozměnil. Drobet jsem rozšířil svou toleranci, nemyslím přímou na osobní pití. Proto úplně neodmítám jistý experiment - jde o postup, kdy otcové pozdně náctiletých synů - a klidně i dcer - provedou určitý experiment. Stručně bychom ho mohli nazvat jako řízené opití. Dospělý dohlíží, co a kolik potomek vypije, dbá, aby se mu nic nestalo na místě pití a ani cestou zpět, pokud se tak děje mimo domov. Vrcholem alkoakce je, že ho uloží do postele a přisune mu k ní kbelík nebo umyvadlo, které chlapec či dívka dříve nebo později naplní zvratky. Součástí jsou ranní negativní pocity. Jednak z těla a jeho reakcí na cizího a dosud nepoznaného nepřítele. A jednak něco jako provinění, stud a jim blízké. Samozřejmou součástí pokusu je po sobě vše uklidit. Pokud vše náležitě páchne, blíží se akce ke zdaru vyššího stupně.
Mezi doporučení patří - podle situace v rodině a úrovně kvality a otevřenosti v oblasti mezilidských vztahů pronést krátké hodnocení a komentář, nebo se ho zcela vzdát, neboť už na očích mladíka a/nebo slečny je vidět takřka vše. Jde o akt v rozporu s platným zákonem, nicméně může mladému jedinci dost pomoci a navíc dojde k vyšší úrovni vzájemného pochopení a porozumění. Vzkaz je jasný - „tak takhle vypadá svět dospělých, jistě chápeš, že na plný vstup do něj máš dost času“. Nějakou delší a mravokárnou přednášku bych vynechal.
