Článek
Začnu či spíše budu po předchozí části / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-vstepovani-ducha-274407/ pokračovat konstatováním, že o vštěpování ducha šlo v lidských dějinách velmi často. Historie přináší mnoho pokusů a dokladů, jak si jedinci nahoře přáli, co a jak by se mělo odehrávat v jejich působnosti. A také co by si lidé ne/měli myslet.
Abychom však veškerou vinu nepřisuzovali rodícím se státům nového typu / viz minule zpráva o USA /, poukažme na předobraz u církve. Co bylo jejím hlavním cílem po staletí? Ovlivňovat masy lidí, snažit se z nich vychovat obecně známé poslušné ovečky, které mají ctít a poslouchat vrchnost, obávat se jí, nosit desátky, aby se jí žilo co nejlépe, modlit se a bát se „nejvyššího“, kterého nikdo nespatřil. Součástí dlouholeté manipulace byl příslib, že hodní se dostanou do nebe, kde o ně bude po všech stránkách postaráno. Trpělivost při čekání lze pochopit možná ve středověku a ještě před 100 roky. Ale dnes? Vždyť žijeme v převráceném světě ve smyslu, že chceme mít všechno a hned a ve vysoké kvalitě. Teprve poté začneme pracovat a splácet. Snad. A hned jsme u nebezpečnosti myšlení.
Dříve se zachovával logický sled - nejdřív je třeba pracovat a šetřit a až poté si něco dovolit. Nejdřív práce, potom zábava. Jak prosté. Obě cesty můžeme dobře chápat. Jen se pokusme zamyslet, zda se vlivem půjček a hypoték nenarušuje pohled na tzv. vnější spravedlnost. Mám na mysli situaci, kdy opatrnější občan déle šetří, aby si nemusel půjčit nebo jen málo. Jiný občan si půjčí a už věc má. Rozdíl mezi nimi je někdy vnímám dost silně a citlivě. Ohledně příchylnosti k církvi člověka napadá, zda místo nebeského příslibu není v pozadí touha mít o koho a o co se opřít a hlavně - mít na koho přenést osobní odpovědnost, aby se člověk vyhnul pocitu tlaku a viny. Pro mnoho živých je přece příznivější se vymluvit na nebesa a „někoho nahoře“, než aby se čelem postavili k příčinám, které mnohdy leží v nich samotných. Přece osud je viníkem, ne oni jako malí jedinci. Oni za nic nemůžou…
Vynechat bychom neměli ani skupinu kmenových náčelníků. Rovněž oni vyžadovali poslušné chování a podřizování se. Na rozdíl od církve tu platil princip, že na čele musí stát nejlepší, nejšikovnější jedinec, který svoje vědomosti, znalosti, dovednosti, zkušenosti a schopnosti mnohokrát během svého života prokázal. Povšimněme si, že stejný princip platí mezi opicemi a například také ve vlčí smečce. Jak velký je rozdíl oproti stavu v části hospodářských subjektů a zejména státních institucí a v politických funkcích. Nemluvě o hlavách států. Lidské dějiny přinášejí ne jeden konkrétní příklad, kdy se lidé s odstupem doby diví, jak se něco takového mohlo stát. Kam jejich předchůdci dali oči? Čím mysleli? Byli snad k něčemu vedeni a dokonce donuceni? Koho a čeho se obávali, že volili pro ně nevýhodnou variantu? Je otázkou, zda jsou tady lidé pozadu za opicemi. Nebo snad před nimi? Jestliže vedoucí opičák ztratí tah na branku a není pro svoje společenství očekávaným přínosem a autoritou, je jednoduše odstaven od moci a sesazen. Stádo musí fungovat, aby přežilo před smrtí hladem a před reálnou hrozbou nepřátel v podobě predátorů a lidí. Přichází nový „šéf“. A u lidí?
Mezi výlučné osoby se řadili také šamani. Jejich autorita nebyla automatická, protože neměli její povinné přiznání jako náčelníci. Něco jsme viděli ve filmech a přečetli si v románech a cestopisech. Hodnotili jsme je podle konkrétního přínosu. Ale jak postupujeme u / jakýchkoli / vedoucích představitelů? Podle výrobce dnešního zamyšlení a rovněž dříve citovaného zahraničního autora bychom se měli rozhodovat, zda jsou informace čerpány z důvěryhodných a spolehlivých zdrojů. Vštěpování ducha je patrně věčné. Tím spíše bude platit známá lidová moudrost - „opatrnosti nikdy nezbývá“. A ještě k ní honem přidejme výzvu, abychom se nenechali opít rohlíkem.
Předchozí části:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-lhat-se-nema-ale-271125
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-ma-se-rikat-pravda-ale-271703
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-desetiminutovka-pravdy-272499
