Článek
Leckdo již výrok z nadpisu zaslechl. Ba sám použil. Věcně asi bude v pořádku a leckdy bude vítán. Jenže on může mít i svou temnější stránku. Hodně bude záležet na tónu. Jistě si dovedeme představit, jak někoho nemusíme, ale on oznamuje, že přijde. Nebo jak by vypadala poloha s tezí z úst nadřízeného? Mohlo by i zamrazit, že? O zhoršení nálady a prožitku špatné noci ani nemluvě. A jak sem zapadne školní prostředí?
Jak se dá očekávat, škola, a především třída není neměnným a na věčnost daným organismem. Kdo by ji sledoval po delší dobu, přičemž by stačilo pár měsíců, bude dříve nebo později svědkem změn posunů. Dnes mám na mysli nejen příchody a odchody dětí. Možná bude užitečné se podívat na několik poznatků a souvislostí.
Skoro v každé třídě se nachází dítě, které bychom mohli zařadit mezi velmi oblíbené. Ostatní se o něj zajímají, projevují zvědavost, když o něčem chce vyprávět. Ještě více se radují v případě rozdávání bonbónů a jiných sladkostí. Ano, jde o přirozeně se vyvíjející formy chování. Kromě tzv. hvězd zde najdeme méně zářící subjekty. Od odborníků na prožívání, myšlení a chování lidí máme k dispozici zprávu, že někdy se ve skupině vyskytnou jedinci, kteří mají sice vyšší prestiž a slovo, ale dost členů a členek se s nimi nechce moc stýkat. Jako kdyby cítili, že v jeho či v jejich vystupování se nacházejí prvky jako odstup, arogance, namyšlenost, přehlížení a jim blízké. Ještě neznají pojem důstojnost, ale nějaké pocity se v jejich hlavě objevují a mají vliv. A je pravdou, že někdy lepší žák a ke všemu ještě pocházející z bohatší rodiny má v sobě cosi jako přezíravost. Jako kdyby mu doma říkali - „s nimi se moc nebav, ti nic nemají, na nich si nic nevezmeš, to je neperspektivní“ apod. Měli by tak rodiče mluvit?
Jak vypadají konkrétní příklady. Znal jsem žáka, kterého jsme mohli klidně zařadit mezi šikovné a chytré. Takřka vždy byl s úkoly hotov mezi prvními, ovšem když se mu chtělo. Docela často totiž zkoušel trpělivost paní učitelky, kdy část jí uložených úkolů odmítal zpracovávat. Uváděl, že se jedná o zbytečnou věc, neboť on už všechno umí. Proč prý by měl procvičovat dávno osvojené? Pochopitelně inspiroval jiné a jistí žáci a žákyně se nechávali strhávat. Horší verzí jeho počínání byly kousky, kdy skrytě házel nějakými drobnými předměty. Dělo se během vyučování. Děti dostaly od vyučující osoby dotaz, ale nikdo se nepřiznal. Všem bylo jasné, kdo je autorem, ale známá falešná solidarita a pokřivené hodnoty jim nedovolily říct veřejně pravdu. Při náhodném dotazu mimo třídu se oslovené dítě prozradilo, že tak činí K. Neví se přesně, kdo ho naučil lhát, ale uvedenou dovednost zvládal velmi zdatně. Kupříkladu si přinesl druh ovoce, který měl v onen den pouze on, což se později jasně ověřilo. Přesto se nepřiznal, když třídou létaly pecky právě z jeho plodů. Když se paní učitelka zmínila matce, ukázalo se, že jednoznačně stojí na synově straně a v žádném případě jí nevěří. Její syn vystupoval jako modla, bůžek, neomylná instance. Dokonce si dovolila silně kritizovat obsah výuky a používané metody. Zde bychom se posunuli do jiné kapitoly. Dojde na ni!
Dnes bych rád doplnil relativně čerstvý poznatek. Popisovaný žák odešel do jiného města. Na odchodu dětem sdělil, že se na ně někdy přijede podívat. Nevím, jaký kdo měl obličej, ale po předchozích poznatcích si dovedu dobře představit, že některé děti po setkání příliš toužit nebudou. Snad ještě kdyby se ve dveřích třídy nebo před školou objevil s velkým dortem? Právě - bude na něj někdo zvědav? Leckdo si vzpomene na jeho ne zrovna hezká a slušná slova a gesta, z nichž část by se dala řadit mezi omezující, obtěžující, provokující a až ponižující. Uvidíme, jestli k něčemu dojde a kdo bude mít chuť se sejít. Nebo dokonce radost? Víme přece, že čas leccos zkreslí a dokonce smaže.
