Článek
Již na první pohled je jasné, že jsem si vzal na mušku nejen potřebné a aktuální téma, ale zároveň kráčí o oblast s velmi širokým záběrem. Proto bude rozumné zaměřit pozornost pouze na pár vybraných prvků.
Začněme známým konstatováním, že s dětmi jsou komplikace. A poměrně často. Z našeho pohledu dospělých se zdá, že zlobí. Některé hodně. Sloveso v minulé větě není pokaždé úplně na místě. Možná jdou pouze o vyjádření, že se dítě nechová tak, jak si rodič představuje. Ale jak vypadá jeho představa? Je správná po věcné stránce? A co můžeme počítat do oné správnosti? Občas kolem sebe registrujeme příběhy, nad nimiž, jak se mezi lidmi říká, zůstává rozum stát. Kupříkladu málo se nám chce věřit, jak velmi nevhodně se rodiče k dětem chovají. Nemusí jít hned o týraní a zneužívání. Mezi poměrně hojně se vyskytující úkazy patří snižování důstojnosti, omezování svobody, ponižování jejich osobnosti, nebo aspoň kladení menších i větších překážek na cestě jejich rozvoje. Dojem bude ještě smutnější a kontrastnější, když si uvědomíme, že dnes se potomci rodí statisticky významně starším párům. Můžeme ale s jistotou prohlásit, že by lidé byli na příchod dítěte na svět znatelně lépe připraveni? Jistě nějaký posun najdeme. Nejsou po ruce potřebné statistické údaje. Při pohledu do tříd MŠ a ZŠ se odpověď jeví dost jasná - proces vytrvale spěje k horším podobám.
Nadpis přinesl zmínku o potížích. Za prvé bych příčinu viděl, že jedna skupina rodičů se málo stará. Baví je dítě si vyrobit, ale nějak jim došly „síly“ ho vychovávat. Spoléhají na známý automatický pohyb dopředu a že se vše udělá jaksi samo. Neměli by se divit spíše dříve než později vzniku rozličných osobních, rodinných a po dalších letech i pracovních komplikací. Pouze materiálně ho zabezpečit je dnes málo! Vysoký počet hraček vůbec nezaručuje, že z něj vyroste řádný občan. Leckdy spíše naopak. Málo si totiž váží lidí a věcí kolem sebe.
Jak vypadá druhá příčina? V další skupině se dospělí o děti starají až moc. S nadsázkou napsáno - nedají jim moc dýchat. Vše musí být naplánováno a osobně kontrolováno. Kráčí o velmi unavující algoritmus, který s ohledem na energetické a časové investice nelze považovat za efektivní. Výsledky sice jsou vidět, ale jak vysoké byly vklady?
Neměli bychom přehlédnout ani třetí směr. Mnozí z rodičů k nim přistupují jako k dalším „předmětům“ kolem sebe, tj. moc se nestarají a až se nějaká potíž vyskytne, je zde postup - „mrkneme na internet a uvidí se“. Třeba jako když zamýšlejí upéct bábovku bez jakýchkoli zkušeností. Jak jsem měl možnost registrovat, pečení dopadá zpravidla lépe…
V neposlední řadě platí, že část mladých si ve své hlavě vyrobila postoj, že život slouží především k užívání a k zábavě. Úkoly, práce a povinnosti nejsou tak důležité. A s nejvyšší pravděpodobností na něj narazili v původní rodině. Jejich matky a otcové se snažili, aby se měli lépe než oni, a proto vyvíjeli úsilí je co nejvíce „chránit před nepřízní světa“, místo aby je rozumně zatěžovali a trénovali. Nejlépe každý den a vícekrát. Nějak pozapomněli na sportovní analogii, totiž že trénování vedle zákonité a přiměřené bolesti přináší lepší stav v tělesné a duševní rovině a umožní snadněji překonávat zátěžové situace a dosahovat na úspěšné výsledky. Praktické poznatky jsou jasným potvrzením.
Za zmínku stojí nadstandardní péče. Rodiče plní, co dětem vidí na očích a co ony samy slovně požadují, někdy i hlasitě a zlobným hláskem vyžadují. Aby byl „klid“, tak se jim vyhoví. Není divu, že se jejich cesta ubírala směrem k sobeckosti a pocitu výlučnosti. Oni nemusejí takřka nic, ostatní musejí všechno, především o ně pečovat, plnit jim jejich přání a skákat, jak oni pískají. Po narození vlastního dítěte s odstupem času sami zjišťují, že jim potomek překáží. Do životní cesty se jim postavil ještě větší sobec, než jsou oni sami. Vnímají ho jako požírače jejich svobody a volného času. Je považován za nepříjemnou kouli na noze. Co se asi tak bude odehrávat v dalších letech? Podaří se jim s novou situací se vyrovnat? Jakým způsobem? Se zpožděním ho začnou mít rádi? Budou ho brát jako příčinu nesnází? Svedou na něj svoje domnělé i skutečné neúspěchy? Začnou mu ubližovat? Objeví se na scéně jeho ponižování a útoky na důstojnost? Dokonce se stane obětí násilí a týrání? Žel všechny formy jsem měl možnost poznat. Rovněž zblízka.
