Článek
Před pár dny jsem zabýval pravým opakem, než co obsahuje dnešní nadpis / více viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-proc-se-ucitelky-tesi-zpatky-do-skoly-80414
Vyvolal nebývalou pozornost. Zdá se mi užitečné se podívat na protikladnou stránku. Co učitelky letos odrazuje, když se právě vracejí zpátky do školy?
Jak víme, jevy a procesy v oblasti mezilidských vztahů jsou obvykle složité. Leckterá se obává kontroverzního shledání s jistými kolegyněmi. Už dopředu mnohé vědí, co kdo bude povídat. Líčením svých zážitků bude chtít dát najevo, co a kolik za léto stihla, která místa navštívila a co fantastického na nich zažila. A samozřejmě jak moc její výlety a rekreace stály. Nebo jak se jim podařilo úspěšně renovovat byt, spravit zahradu… Snad pokaždé by se vyplatilo popřemýšlet, jaké důvody mají ony ženy pro svá chlubná vystoupení. Možná ani nikam neodcestovaly? Mají zvýšenou potřebu přitahovat na sebe pozornost?
Nemluvě o tzv. šikovných a pracovitých kolegyních, které se snaží ostatní zaujmout a přesvědčit, jak využily nikoli malou část prázdnin, aby si připravily „super programy pro svoje miláčky“. Zajisté nebude náhodou, když je nadšeným hlasem připomenou několikrát a nezapomenou je nahlas probrat před někým z vedení školy. Kdo by si nepřál potvrzení svých kvalit? Zvýšení osobního ohodnocení je milé a příjemné, ale velmi se hodí též veřejné ocenění. Jen ať ostatní vědí, že…
Obecným a současně věcně správným prohlášením je, že opět narazíme na určité psychologické a pedagogické aspekty, jimž se nelze vyhnout. Kupříkladu jaké postoje, plány, opatření a kroky prezentuje vedení a jakým způsobem se je snaží prosazovat. Můžeme se ptát. Je nadměrně autoritativní a direktivní? Musí o všem vědět? Navrhuje a žádá? Přemlouvá? Ponechává volné pole působnosti? Do jak doby? Než někdo něco příliš využije a dokonce zneužije? Kolik řadová učitelka vnitřně přijme a u kterých naopak cítí problém a jak si poté bude počínat. Ano, myslí se na jev s názvem loajalita. Jde o natolik složitý a vícevrstevný fenomén, že by několik následující odstavců nestačilo. Cokoli se proto ve škole podaří, mělo by být povšimnuto a oceněno. Uvědomme si, že skoro nic nejde automaticky, zejména pokud roste počet rozličných osobních, rodinných a pracovních potíží. Zcela jistě mají vliv.
Leckdo se netěší ani na nedávné nebo teprve očekávané výnosy a „doporučení“ MŠMT. Jistě není náhodné, že občas zazní povzdechnutí - „než něco vydají, měli by se podívat do praxe“ a „radši kdyby tam dělali, co dělat mají“, v podtextu je slyšet - „a nevymýšleli kraviny“ či „nechte nás v klidu pracovat, my dobře víme, co máme dělat“. Odtud někdy debaty vedou k názorům, není-li lidí nahoře příliš mnoho. Možná by prý měly pravidelně chodit do škol a zkusit si učit. Především by mělo jít o směry a náměty, které samy vymýšlejí a posílají dolů. Je dost dobře možné, že by došlo k omezení distribuce pokynů, požadavků, direktiv a oběžníků? Co je vlastně cílem školství?
Jiná z učitelek nestrávila úplně klidné léto. Kromě určitých osobních a rodinných trampot se jí myšlenky občas vracely k červnovému rozhodnutí vedení, že po tzv. slabší kolegyni převezme tzv. špatnou třídu. No - kdo by požíval velkou radost? Snad by mohlo jít o osobu, která má ráda výzvy. Oblíbila si zátěž a stres. Většina ovšem touží po klidu. Jak se při pátrání ukazuje, nejsme na konci, a tak si jeden díl zanedlouho dopřejeme.
