Článek
Dnes bych chtěl několika poznámkami pokračovat v tématu, které jsem s ohledem na letošní léto již zveřejnil, a několik dalších.
Jasnou skutečností je, že je-li chladno a občas zaprší, nemusí se tolik zalévat. O martyriu během dlouhých slunečných dnů by mohli vyprávět chalupáři a především zahrádkáři. Co se jen v horkých dnech nanosí kropiček a jak vysoké jsou po teplém a suchém létě účty za vodu! Co mají z dovolené, když se honí kol záhonů s vodou? Co mají ze zahrádky, když odjedou na dovolenou, nikdo jim nepokropí rostlinky a slunce je během hezkého počasí vysuší nebo dokonce spálí? A hotovou pohromou je, když místní úřad vyhlásí nutnost úsporného chování a zmíněnou činnost zakáže pod hrozbou vysoké pokuty. Někde se postupuje v duchu ověřené životní pravdy -„pes, který štěká, nekouše“. Jinde však narazíme na dost velkou přísnost a neústupnost. Můžeme spekulovat nad důvody. Je vody opravdu tak málo? Chce radnice ukázat všem tvrdé lokty?
Pokračujme dále. Mnohdy se vlivem tepla přemnoží různí cizopasníci a vedle horka dokonají dílo zkázy. Pěstitelům nezbývá než sáhnout po chemických prostředcích, což obnáší vyšší vklady do postřiků. A nerozebírám, kolik chemie si tak dají do svého organismu. Vždyť jeden z cílů jejich snažení na vlastní zahrádce je vypěstování právě čisté zeleniny a ovoce. Leckteří se dosaženou úrovní a kvalitou chlubí. Ale co teď? Nakonec se při „vyúčtování“ ukáže, že slunce vysaje vodu a i přes vyšší investici se lidé často doberou horšího výsledku. O zisku ani nemluvě, o něm se jim může leda zdát. Ještě že ho zahrádkáři obvykle nemívají jako cíl.
Zdá se, že chladnější počasí je lepší rovněž pro rybáře, sedět hodiny na slunci není nic příjemného a ani zdravého. Ne všude naleznou blahodárný stín ševelících křovin, že? A tak bychom mohli pokračovat přes profesionální řidiče osobních i nákladních aut, strážníky, vrátné, pracovníky dopravy a další, jejichž práce je nutně svázána s počasím a silně ovlivněna teplem. Spíše horkem. A ještě nepíši o celé velké kategorii osob nemocných a postižených různými menšími nebo většími zdravotními potížemi. A myslíte, že například vojáci jsou radostí celí bez sebe, když mají cvičit při onom hezkém počasí? A ptali jste se hasičů, kdy se jim lépe zdolává oheň? V jejich náplni práce ovšem bývá, že musejí úkol splnit bez ohledu na stavu počasí. Myslím, že kdybychom provedli obecně širší sociologické šetření mezi obyvateli, dostali bychom se ke zcela jiným výsledkům, než jaké nám jsou médii vytrvale předkládány.
Pokud bychom „pracovní“ výlet prodloužili, jsou různá další povolání a sféry, jichž se teploty týkají. Kromě osob pečujících o úklid měst a obcí sem patří také atleti, cyklisté a další závodníci. Mají sice teplo rádi, ale vedro je pro ně úmorné, zejména při tréninku - ničí se tělo, hrozí dehydratace atd. Stačí připomenout velké obavy o zdraví závodníků a závodnic během nedávných LOH v Paříži. A co pracovníci na silnici a na železnici - když staví dálnice a koridory, policisté při pochůzkách a na křižovatkách a jistě též řidiči městské dopravy, kteří ani ven z kabinky nesmějí a nemohou ani s někým mluvit - jsou takříkajíc uvězněni v malém pekle. Kdyby bylo více času, podal bych svědectví kamaráda strojvedoucího. Do sauny by prý nikdy nešel, neboť ji má nejméně čtvrtinu z roku v práci. Jen doplním, že bývá dvojnásobná od stavu, který vnímáme jako „teplo“. Chcete si s ním vyměnit jeho pozici?
