Článek
Někdo by v rychlosti mohl dnešní nadpis zařadit mezi méně srozumitelné kapitoly. Možná bychom se mu ani neměli moc divit. Proto bude na místě si sdělit pár podkladů, aby se vyjasnilo.
Do nedávných časů jsem si dlouhou řadu let myslel, že když nevyhrávám, tak prohrávám - a s někým. Případně lze použít tvary času minulého. Takže jsem s někým prohrál. V poslední době jsem narazil již na několik článků, kde je uvedena pro mě poněkud jiná formulace. Třeba fotbalisté K. prohrávají proti týmu Z. O něco později reportér hlásí, že proti nim nakonec opravdu prohráli. Nevím, jestli je vše v pořádku. Žijeme v proměnlivé době a člověk by se nedivil, kdyby došlo ke změně. Naštěstí zatím ještě platí malá a velká násobilka. A kromě nich také vyjmenovaná slova. A s nimi - namátkou vybráno - projevy ve smyslu, že nakládání s moukou se mj. děje v mlýně, ale je potřebné si zapamatovat, že obilí se bude mlít. Podobně bychom měli mít jasno u dvojice slov - brzy a brzičko, což však neplatí pro jazyky a jazýčky. Naopak pro ryby a rybičky ano. Jistě již chápete, proč je český jazyk pro cizince tak složitý. Aniž jsem poukázal na hromadu jiných zvláštností a možná až záludností.
Ukazuje se, že podobně jako v medicíně se v českém jazyce hojně množí novotvary. Jistě bychom jim měli věnovat příslušnou pozornost. Aktivita se vyplatí. Netvrdím, že všechny jsou hezké, správné a přínosné. Pokud však chceme držet krok s dobou a být v současném obraze, máme o nich vědět. Nemusíme je ovšem používat. Myslím, že bychom neměli dopadnout tak slabě jako žáci a žákyně ve škole. Jako konkrétní příklad bych přidal, že nevědí, jak se do českého jazyka přeloží slůvka „pozitivní“ a „negativní“. Potíže jsou zjevné i ve vyšších ročnících. Tam by snad děti už měly mít dost poznatků. Navíc stojím za argumentem, že jen úzká skupina dětí je tak dobrá, že dosáhnou skutečně kvalitního vzdělání a budou moci pracovat v zahraničí. Tím se význam znalosti rodného jazyka zvyšuje.
Nemusíme ani prohrávat proti někomu. Jak se díváme na druhou půlku titulku? Pochopitelně je správně - srdeční záležitost. Srdcová je přece sedma. Nebo si ji snad dovedete představit jako srdeční? No, kdyby tak hráč svoji hru vnímal. Pak by se však jednalo o hraní se srdcovou sedmou, již bere jako srdeční záležitost. Nebo by se mohly vyskytnout srdeční potíže. Třeba pokud moc prohrál. A co kdyby se vše zkomplikovalo a na stole, kde se mastí karty, bude ležet více či méně vkusný srdíčkový ubrus? Tady jasně vidíme, že mít alespoň průměrnou znalost jazyka není úplně snadné. A žel vůbec ne samozřejmé. Mezi dopady se řadí, že stále méně lidí mu bude rozumět. Už dnes vidíme, slyšíme a cítíme docela vážné potíže při komunikování. A ještě máme poklesnout? Chceme se spoléhat na možnosti a nabídky moderních informačních a komunikačních technologií? Pamatujme zásadu a v současnosti již ověřené poznání - čím jsou tzv. chytřejší a jejich aplikace a vychytávky propracovanější, tím jsou jejich uživatelé hloupější. Většina si neuvědomuje, že klesají a jak rychle.
Na závěr mám logické doporučení - dávejme si pozor, abychom proti nim neprohráli, ať již jsou naší srdcovou záležitostí či nikoli. Pokud mě nyní někdo opraví, napadne a zkritizuje, bude konat správně a já mu vyslovím poděkování.
