Článek
Jistě se v ní nějaký najde. Někdy malý či menší. Pak se vynoří starost, jak naložíme s věcmi, které se do něj nevejdou. Bude stačit je šikovně přeskládat? Efektivněji uložit? Jindy půjde o docela velký. Poté se ukáže problém opačný - jak prostor zaplnit, aby nevypadal prázdný!
První úvaha je spíše povrchní, byť zcela logická. S ní se my nespokojíme. Při podrobnějším pohledu zjistíme, že tu lze narazit na více verzí. Pojďme se podívat, o jaké se jedná. Žádná z nich patrně nepřekvapí, poněvadž nepůjde o pověstnou díru do světa. Ovšem jako souhrn mohou zapůsobit. Možná i cosi způsobit. Čeho se dočkáme?
Prostor ve škole je předně myšlen ve smyslu, je-li ho dost. Kupříkladu má-li velká škola více vchodů, aby jedním jediným nemuselo chodit více než pět set dětí. Je pravda, že se dosáhne vyššího přehledu, nicméně trvá dost dlouho, než se všem podaří dostat dovnitř. Nemluvě, když část se nechová slušně a snaží se neurvale projít. Jak víme z havarijních situací, je sice velmi obtížné při nich zachovat klid a rozvahu, ale právě díky nim se podaří lépe zprůchodnit zúžený úsek a tím zachránit vyšší počet lidských životů. Panika a stres mají své psychologické zákonitosti. V podstatě se jim nelze vyhnout.
Prostor ve škole nám v jiné verzi též signalizuje, mají-li si žáci a žákyně kam dát svoje věci. Nejde pouze o šatny, které bobtnají především v pod/zimním období. Přichází-li hodně dětí v přibližně stejném čase, pravidelně se zjišťuje, jak poskrovnu prostoru je. Někdo se při svlékání dotkne jiného a může se spustit vlna kritických poznámek a nadávek a leckdy začít tělesná půtka. Jak si dovedeme představit, pokaždé nebude krátká a neskončí dobře. Není-li v blízkosti dospělá osoba či vhodný usmiřující jedinec z řady vrstevníků, hrozí zvýšené riziko větších trampot. Možná je nakonec lépe, je-li prostoru méně, aby se konflikt nepřelil do větších rozměrů. Třeba aby se nepraly celé skupiny.
Svoje místo má mít rovněž archiv, úložiště knih a sběru a mnoha dalších předmětů. Je rovněž žádoucí, aby bylo kam uložit učebnice, pracovní sešity, rozličné výtvory dětí, třebas výkresy a plody jejich jiné ruční práce. Leckteří rodiče se na ně rádi během třídních schůzek podívají. Najdou-li si ale čas. Je kladem do oblasti mezilidských vztahů, když se na chvíli zastaví a v klidu se věnují výtvorům svých potomkům. Ještě lépe bude, následuje-li ocenění jejich píle a šikovnosti. Čas docházky do školy rychle uteče a už se nevrátí.
Mezi velmi důležité položky nesporně patří, má-li dítě dost místa pro svůj osobní rozvoj, konkrétně pro rozvíjení svého myšlení, představivosti, nápaditosti, tvořivosti, spolupráce a jiných pro život potřebných elementů a procesů. Zdaleka nestačí umět pouze počítat, napsat diktát z českého a cizího jazyka a zvládnout základy ostatních učebních předmětů. Jaká je ve třídě a ve škole šíře prostoru, aby mohlo vyjádřit svoje názory a postoje?
Prostor ve škole, jak poměrně jasně vidíme, má více podob. Počítejme s faktem, že část půjde zařídit dříve a lehčeji, jiný díl jen s komplikacemi. Podobně bychom mohli uvažovat a hovořit a psát o měření. Sem ještě vstoupí mnohé individuální, emocionální a sociální elementy a procesy. Počítejme s jejich výskytem a působením, aby nám nepřinášely nepříjemná překvapení. Naopak jim věnujme zaslouženou pozornost, což se projeví mj. v naší osobní přizpůsobivosti a připravenosti. Připomeňme si platnost ověřené životní pravdy - „štěstí přeje připraveným“.
