Článek
Léto a prázdniny se rychle chýlí ke svému konci. Několik hezkých týdnů mají děti skoro za sebou. Některé však dosud netuší, jak velký zlom je čeká. Závěr srpna přináší velký úkol v podobě přeorientování dítěte ze světa her, odpočívání, výletů a vylomenin do světa kázně, nároků, pořádku a úkolů. Sami ze svého bytí a prožívání víme, jak nám jsou některé změny nepříjemné, byť část z nich očekáváme. Pamatujme si, že děti jsou sice přizpůsobivé, ale na druhé straně dosud získaly málo zkušeností.
Konec prázdnin a začátek nového školního roku by měl být velkým varováním také pro řidiče. Již několik dní dopředu by úvod devátého měsíce roku měl být červeně zatržen v jejich diářích a plánech. Především je nutno počítat se skutečností, že děti celkově jinak vnímají než my dospělí. Nejde jen o míru vážnosti a odpovědnosti. Na rozdíl od nás nevidí tak dobře do stran a do výšky, odborníci svými výzkumy potvrdili, že něco nevidí vůbec. Děti také hůře než dříve narození odhadují vzdálenost a poměr rychlosti k ní. Nezřídka jsou zabrány do svých rozhovorů a líčení svých prázdninových zážitků, a proto nebezpečí neregistrují. Především chlapci. Děti dále například v pohybujících se autech nevidí tak velké nebezpečí, jakým pro ně opravdu jsou. Některé je za nebezpečné nepovažují vůbec. S uvedeným poznatkem se setkáváme hlavně u chlapců, kteří mají auta za kamarády, s nimiž si léta hrají, povídají a stráví s nimi ne jednu příjemnou chvíli. Jejich prostřednictvím si leckdy seženou nového živého kamaráda, který chce půjčit jejich vozidlo, nebo si oni chtějí pohrát s jeho. Jinými slovy žijí v odlišném světě a v jiné skutečnosti. Přechod z prázdnin do školy tuto realitu jen podtrhuje. Relativně novým poznatkem je, že zejména chlapci mají omezenější periferní vidění a navíc i potíže se soustředěním na víc věcí a procesů, a proto jsou ještě zranitelnější.
Také za mých mladých let počátek září znamenal významný přelom. Já jsem svůj vstup absolvoval v obci střední velikosti. Tehdy ve srovnání s dneškem byl celkově slabý provoz, a tak kromě pravidel silničního provozu v podstatě nic nebránilo, abychom šli roztaženi po celé vozovce. Odehrálo se za přítomnosti a asistence rodičů a při pochopení a ohleduplnosti občasných řidičů, kteří klidně a bez houkání, svícení a klepání na čelo počkali, až jim uvolníme cestu nebo až dorazíme na místo slávy. Asi nás chápali. My jsme šli do školy prvně, zatímco oni jezdí do práce každý den a jde jim o naprosto všední záležitost. I přes slabý provoz jsme byli svými rodiči náležitě poučeni, jak a kudy máme do školy jít, byť jsme naši vesnici důvěrně znali a kolem školy doposud profičeli pěšky nebo na kole už nejméně dvěstěkrát. To by bylo, aby správný kluk nevěděl, kde se ve vsi nachází škola a kudy se do ní jde. Naši kamarádi ve městě měli situaci o něco obtížnější, zejména když bydleli na opačném konci. Do blízkosti školy skoro ani nezabrousili, a tak ji viděli prvně při zápisu a pak až v září. Právě oni se museli učit chodit do školy!
Dnešní relativně široký výběr z řady škol má jistě řadu výhod, ale na druhé straně se vlivem jeho využití prodlužuje školákům a často i jejich rodičům cesta. Mnoho dětí se rovněž proto do školního zařízení dopravuje osobním autem. Tím vyšší jsou nároky na řidiče. Jednak sami své děti vezou a jednak spousta dalších se pohybuje pěšky po chodnících, přechodech a leckdy i přímo po vozovce. Jak víme, času je málo, a tak při přepravě dětí mnozí řidiči spěchají, aby se zácpou prodrali co nejdříve. Jak už víme, úkoly a šéfové nečekají, a tak je každá minuta drahá. Právě proto „musejí“ jet rychle. Když si představí zamračeného šéfa… Nemluvě o řidičích, kteří jezdívají sami ve svém jednoválci. Oni spěchají ještě více. Vlivem nadměrné zaměřenosti na svou práci a časové limity ani neregistrují, že děti jdou právě nyní prvně a podruhé do školy a jejich chování je jiné než v průběhu roku. Dávejme pozor, aby nikdo - a dítě především - na svůj první den nemusel vzpomínat ve špatném.
Ať již jsme jako osoby za volantem rodiči nebo nikoli, mysleme již dopředu, že vjíždíme do přechodného období, kdy je třeba projevit zvýšenou bdělost, ostražitost a připravenost. V případě nástupu do školy jde opravdu o výjimečný den, na který se nezapomíná. Proto ani řidiči by na něj neměli zapomínat, aby se na něj posléze nemyslelo v tmavých a dokonce v tragických souvislostech.
