Článek
Jistě by k němu mělo docházet. Jak ale víme, poměrně často se nám a jiným jedincům do cesty postaví řada překážek, které nám podmínky ztěžují a leckdy znemožňují dosáhnout věcně správného cíle. Obecně mívají materiální, technické, finanční, organizační, administrativní a zdravotní okolnosti a obsahy. A s nimi příslušné dopady.
Kdo by nyní čekal klasické konkrétní příklady, bude zřejmě trochu zklamán. Místo na samotném pracovišti a řešení finančních a jiných nerovností dlíme u místního nejmenovaného supermarketu. Situace na místě vypadá po ránu zcela klasicky. Ještě před otevřením se sjelo několik vozidel a cyklistů. Přibližně kolem dvacítky osob. K nim přibývají pěší příchozí. Složení není závratně pestré, spíše tu najdeme očekávané zastoupení. Pár důchodců. Zřejmě nemohli dospat, případně byli svými zestárlými polovičkami zaúkolováni, že mají brzo vyrazit a obstarat… Často půjde o zboží, které se nachází v reklamním letáku. Hezký obrázek, přiměřená cena… Kdo by lákavé nabídce odolal? I když se pánovi moc nechce, musel vyrazit. Poslouchat se musí a už si zvykl… Podobně jako jeho jiný starší kamarád. Setkávají se tu poměrně často. Aspoň je prý od jejich bab na chvíli pokoj. Jen aby ono zboží měli. Jinak se nespokojenost a zloba obrátí proti nim, ač za nic nemohou. No, báby ale vědí, že jsou viníky! Dokonce ještě dříve než směrem k obchodu vyrazí!
Vedle nich z aut vystoupí pár hezky oblečených mužů a žen. Až na výjimky vždy po jednom. Se zvýšenou pravděpodobností jde o jejich zastávku na cestě do firemní či jiné kanceláře a mají zde v plánu zakoupit svačinu. Možná i pro děti. Pokud jim sedí ve vozidlech. Ano, kdo se rozhlédne, pár jich spatří, jak jsou upoutány v sedačkách. Ale jedno vozidlo se liší. Ne snad barvou, značkou a ani velikostí. Sem se ještě vrátím. Mám-li dokonat výčet, patří sem též dvě party mužů, kteří jsou oblečeni v pracovním oděvu. Podle stupně „čistoty“ práce či častosti výměny textilu jsou v různém stupni zašpinění. Kritický pozorovatel, pokud by disponoval nadbytkem času, by zjistil, že večer bývá stav jejich strůje o něco horší. Není divu, mají za sebou několik hodin zpravidla usilovné práce. Proto ani nevoní… U cyklistů se dobereme jasného pohledu. Obvykle jsou ustrojeni přiměřeně, tj. tak, aby jim oděv nepřekážel. Někdo má možnost ho v kanceláři proměnit za jiný, a tak přijel „sportovně“.
Navracím se k již zmíněnému vozidlu. Co se v něm či kolem něj odehrává? Výrok bude stručný. Matka po ránu kmitá a vzrostlý chlapec v klidu sedí v autě a hraje si elektronické hry. Ano, vůz přibrzdí a zastaví na stejném místě jako v jiných dnech. Žena spěšně vystoupí, v obličeji se jí zračí starosti. Kdybych měl spekulovat, ukážou se následující otázky. Mám s sebou do práce vše? Nezapomněla jsem na ty dokumenty? Co všecko mám koupit, na co jsem to myslela? Jo, kolem desáté musím zavolat J., jestli už je hotová ta věc. Jestlipak budou mít i dnes ve slevě tu…? Stihnu odpoledne zajet do… A měla by se ozvat… Jé, tady je dneska lidí. No - snad tohle ráno nějak zvládnu. Sotva jsem ráno stihla nahodit obličej pro veřejnost. Výčet z hlavy mladého pána by byl o dost stručnější. Vstával o poznání později než jeho matka. Jeho obličej vypadá jako o hodně klidnější. Očima sleduje displej a pouze za čas je na moment zvedne, aby se vrátil zpět. A pokojně a zdánlivě bez starostí pokračoval…
Do rodiny nevidíme, ale dá se usuzovat, že matka patří mezi samoživitelky. Její práce není snadná, pracuje nikoli nízko, jak napovídá její strůj. Ale jak vede svého syna? Kdyby usilovala o rovnoprávné rozdělení, nejspíše by nyní zůstala sedět za volantem, ve zpětném zrcátku by zkontrolovala své tváře a účes a počkala, až syn obstará nákup. Ať se chlapec stará a smeká. Možná ani neví, že se přiřazuje k početné skupině lidí, pro něž jasně platí osvědčená životní moudrost - člověk má tolik práce, starostí a odpovědnosti, kolik si nechá naložit, případně si sám sobě přidělí. A zároveň hbitě doplním druhou - většinu potíží si lidé způsobují sami. Možná se přiřadí též ke skupince tzv. netrpělivých než aby někomu něco vysvětlili a nechali ho splnit úkol, chopí se ho sami. Výhody bývají nesporné. Jednak se věc udělá rychleji. Jednak nedojde ke škodám. A navíc mají vše pod kontrolou. Pak ovšem na rovnoprávné rozdělení asi nikdy nedojde! Spolu s příslušnými důsledky. Jeden z nich má tzv. mamánkovskou podobu.
PS: Před pár dny mě napadlo, že nikoli malý syn se na displeji učí, aby ve škole obstál co nejlépe. Pak bych mu křivdil, což nechci. Dnes ráno jsem měl možnost zahlédnout, co se na miniaturní obrazovce děje. Žel bez překvapení. Před jeho očima se honily barevné postavičky… Já si myslím, že úplně dobře rozděleny role nemají.
