Článek
S Emilem Zátopkem, přesněji s jeho jménem a příjmením se snad setkal každý občan naší země. Můžeme však mít jistotu? Jde přece o významného sportovce, držitele světových rekordů a vítěze OH. Přesto jsem se částečně dopustil chyby v podobě použité nadsázky. Navíc zde nepanuje ideální stav. Jako kdyby nám někdo chtěl předložit cosi na téma ověřené životní pravdy - „není všechno zlato, co se třpytí“. No - uvidíme.
Jak jsem se sám přesvědčil, není tak znám, jak jsem si myslel a jak panuje obecné povědomí. Například nedávno jsem se od paní mladšího středního věku dozvěděl, že jméno sice zná, avšak jeho úspěchy prý nebyly nijak velké. Navíc se k nim údajně nedopracoval úplně čestnou cestou. Dokonce prý požíval zakázaných látek. Hovořila tak zasvěceně, spíše přesvědčivě, že by se jí dalo věřit. Kdo by neměl k dispozici skutečně pravdivé podklady, propadl by jejímu výkladu. Naštěstí se její pomýlený názor podařilo během besedy napravit. Neměla po ruce argumenty. Vysvětlující osoba ano. Osobně ho totiž znala!
Dovolím si v příštích odstavcích předložit velmi zajímavé líčení jedné starší paní. Znám ji několik let a její vyprávění považuji za zcela věrohodné. Navíc na konci jednoho z našich pravidelných setkání předloží těžko zpochybnitelný důkaz. Jak možná někdo ví, Emil Zátopek byl kromě elitního běžce také vojákem, přímo důstojníkem. Proto mohl využívat možností, které nejlepším sportovcům a sportovkyním poskytovala ASVS / Armádní středisko vrcholového sportu /. Na jeho čele stál příslušný náčelník. Není divu, že se s atletem osobně znal. Jednou se konala jakási společenská událost. Na ní byl věhlasný atlet seznámen s manželkou náčelníka. S ohledem na své zájmy a znalosti o světě si měli o čem povídat. Mladá paní byla unešená jeho přehledem, znalostmi a pozorností. Stručně shrnuto - odnesla si ze setkání velmi příznivý dojem. A navíc netušila, co se stane příště…
Podobná akce se uskutečnila na stejném místě přibližně o rok později. Mladá paní se na něj pochopitelně těšila, dokonce si ve své hlavě připravovala seznam, o čem by s ním chtěla hovořit. Už ho vlastně částečně znala a věděla, kde a jak by se dalo navázat. Jenže jak víme, život někdy člověku nastrčí nepříjemnou stránku. Žena onemocněla chřipkou, a tak byla její účast vyloučena. Jaké pro ni nastalo překvapení, když se asi za necelou hodinu ve dveřích jejich bytu objevil sám úspěšný běžec! On si na ni vzpomněl a mocí mermo ji chtěl pozdravit, i když mu návštěvu manžel rozmlouval. Vždyť by se mohl nakazit a negativně si ovlivnit tréninkové a závodnické plány!
Emil Zátopek se ovšem nenechal umluvit a pevně trval na svém nápadu. A tak se sešli, byť ona ležela. Jak se po desetiletích vyjádřila, drobet se styděla, že není špičkově upravena jako minule. Navíc podložena dvěma polštáři. Jak se ale ukázalo, vůbec nešlo o podstatný prvek. Na témata si již přesně nepamatuje, ale ví, že u ní seděl nejméně celou hodinu. Ano, leckdo by mohl její vyprávění zpochybnit. Paní na mě mrkla, chvíli šátrala ve své kabelce a záhy vyndala malý písemný dokument. Měla ho pečlivě zabalen ve fólii, jakou si žáci a žákyně dávají na své školní sešity. Skrz ni se mi podařilo přečíst osobní věnování z tehdejší návštěvy. Včetně datumu a podpisu sportovní celebrity. Došlo mi, že v ruce držím vpravdě historickou relikvii. Poté jsme nejméně minutu setrvali v tichosti mlčení a vzpomínali na významnou postavu našich čsl. sportovních dějin. Pochopil jsem, že pro dnes již starou paní s osmi křížky kráčí o světlou památku. Na setkání je do dneška hrdá. Současně se chová skromně a se svou známostí se nechlubí.
