Článek
Jako první by mohla naskočit představa dvou dětí. Jdou spolu po ulici a/nebo po louce. Hrají si na pískovišti. Prohlížejí si knížku. No - dnes spíš budou sedět blízko sebe a relativně izolovaně hrát některou z elektronických her, přesto se budou považovat za dobré kamarády, ač většinou nebudou splňovat kvalitativní znaky, které jsou na daný jev kladeny. Děti také doprovázejí svoje rodiče do velkého nákupního centra, jedou na výlet atd. Třeba by se mohly držet za ruce. Nedaleko odtud se může nacházet obrázek sourozenců. Tváří se hezky a přívětivě. Často však není daleko do sváru, konfliktu a výbuchu. Proces je proměnlivý.
Jak mi nedávno řekl jeden starší muž, není dítě jako dítě. Možná si ani nedovedl představit, jak velkou moudrost ze sebe dostal. Vím o něm, že nic tzv. pořádného nevystudoval. Jenže svoje obecné prohlášení měl podloženo praktickými zkušenostmi. Dodal, že jedno může charakterizovat smích, ale u druhého se v ruce může objevit i nůž. Pak už zcela jistě přestává jít o legraci. Proces se jasně dostává na úplně jinou rovinu. A asi můžeme souhlasit, že v ní vzroste vážnost a také riziko a nebezpečí. Konečně mnohé případy ve světě jsou potvrzením, jak vysoká může být úroveň a razance dětské agresivity. Jistě má svoje příčiny, z nichž vyrůstá a následně se rozvíjí, mnohdy do dost širokých a košatých rozměrů. Leckdy se žel dočkáme projevů jako nepřejícnost, bezohlednost, nemilosrdnost a dokonce krutost. Zájemce bych odkázal na příslušné moudré knihy, kterých je více. Záleží na něm, zda opravdu a do jaké míry a ve které oblasti se chce informovat a třeba také poučit a vzdělat.
Já bych se pokusil nabídnout ještě jiný pohled. I když nadpis vytváří dojem množného čísla, může nakonec jít pouze o jednotné. Jde vůbec o možnou variantu? Jistě ano. Stačí si představit dítě ze stejné rodiny, jak povyroste. Nemohl jsem napsat stejné dítě, neboť po několika letech jím opravdu nebude. Změní se skoro všechno, vždyť i oslovení se více či méně posune, jak vidíme u Pepíčka přechod na Pepu atd. Mimochodem - jak se v uvedené souvislosti máme dívat na fakt, že některé matky svým čtyřicetiletým a starším synům nadále říkají „Jiříčku“, „Petříku“, „Ivánku“ apod., takže někdy během návštěvy není úplně jasné, zda volají na syna nebo na vnuka. Přísně vzato - i syn ve vyšším věku se může chovat jako dítě. Ne třeba jako desetileté, ale přece jenom jisté znaky nedospělosti naplňuje, třeba v oblasti přijímání osobní odpovědnosti, pracovitosti, leckdy prokazuje nízkou kázeň a chybí mu vůle, vytrvalost a dostatečný smysl pro povinnost. O zásadách slušného chováníani nemluvě.
Najdeme i další důležité změny u téhož dítěte. Stačí si povšimnout, jak se mění jeho postava, nejčastěji směrem do výšky, někdy i do šířky. Často vlivem dvou základních faktorů v podobě stravy a pohybu. Je tak trochu paradoxem a spíše pastí současné doby, že se děti násobně méně pohybují a řádově stejným dílem více konzumují. Často je za uvedenou tendencí a skutečností přání rodičů, aby se „měly dobře“. Jenže ony se prostřednictvím popsaného mechanismu dobře nemají. Pocitově snad, ale jejich organismus po zdravotní stránce nikoli. Vždyť tak vypadá náběh na civilizační nemoci. Je zajímavé, že k přístrojům a nástrojům by se tak dospělí a konkrétně rodiče nechovali. Tam budou až na výjimky dodržovat stanovené postupy. Jenže ony platí rovněž pro péči o děti. Proč by jinak existovaly určité úřady, komise a instituce, které na proces - někdy i bedlivě - dohlížejí?
Až se proto někde ozve pojem „dítě“, nemysleme jen na hezkého broučka, který klidně spí. Roztomilou holčičku hrající si s panenkami a/nebo také s autem. Rychlého kluka pobíhajícího po parku a neslyšícího pokyny starostlivé maminky. Snažme se vzít v potaz, že kolem sebe máme i poněkud méně zdařilé „výtvory“, které nám mohou být více nebo méně protivné a až nebezpečné. Nechť se předložené poznání stane součástí našeho vědomostního, znalostního a zkušenostního arzenálu, že není dítě jako dítě.
Předchozí části:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-deti-a-absolutni-tvrzeni-281842
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-dite-a-zasluhy-283054
Další odkazy, které s tématem velmi souvisejí a mohou pomoci:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-pocatky-poklesu-mlade-generace-148693
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-dite-zlodej-neni-pro-rodice-zlodejem-149317
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-lecktere-deti-jsou-presvedceny-ze-rodice-existuji-proto-aby-jim-slouzili-146201
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-co-rodice-na-svych-detech-nevidi-147399
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-o-vyznamu-detskych-vzoru-153748
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-dite-a-jeho-start-do-zivota-153229
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-recept-z-predminuleho-stoleti-nadale-ucinny-153234
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-si-rodice-pod-sebou-podrezavaji-vetev-152962
