Článek
Nadpis má podle mého názoru větší hloubku, než jaká se jeví. Jedná se totiž o dost velký střet, který naznačím dvěma dotazy. Je obrana proti agresorovi z větší země pouze věcí Ukrajiny a jejích občanů a jejich ozbrojených sil? Nebo při ní jde o celoevropskou záležitost? Ne všichni si uvědomují patřičné souvislosti. Leckdy se omezí na nějaká obecná a věcně nesprávná konstatování, která někde slyšeli či četli a opakují je, aniž by se v dostatečném rozsahu zamýšleli, zda a nakolik se jejich stanovisko, přesněji jimi zaujímané, ale většinou právě pouze (i mechanicky) převzaté, blíží pravdě. Ovšem také ona mívá několik podob, které nebývají pokaždé v souladu. Záleží na zdrojích. Jenže kdo si dnes dá čas a práci, aby došlé zprávy kontroloval a ověřoval? Bude proto užitečné se na pár podkladů podívat.
Válečná činnost ve východní velké zemi stojí v centru pozornosti mnoha osob, zejména politiků. Třeba postoje politické reprezentace ČR se za tisíc dnů bojů nezměnily. Mohli bychom jako občané ocenit jejich stálost. Je určitě lepší, když je alespoň nějaká vize a jistota. Pokud by se přístupy měnily jako korouhvička na střeše domku, ocitli bychom se docela jinde. Možná je tady jakýsi signál, koho by občané mohli a měli volit. Transparentnost je zajisté významnou hodnotou. Možná vyšší než mít se hezky a bezstarostně, jak všechno někdo zařídí. Nějaký silný vůdce. Velké téma pro zamyšlení.
Jak se na skoro tři roky dívají občané. Nebudu zde opakovat a předkládat spousty vyzkoumaných údajů, které po jednotlivých měsících a čtvrtletích byly zkoumány. Za všechny uveďme, že málo lidí (lehce nad 10 %) věří, že Ukrajina ve válce zvítězí. Počty osob a techniky mají zvýšenou váhu a hovoří dost jasně. Navíc se nemůžeme spolehnout na zprávy z bojiště a ze zákulisí. Jeden směr tvrdí, že počty obětí nejsou tak vysoké, druhý hovoří opačně. Podobně se probírá úroveň materiálního a technického zajištění. Jeden den slyšíme, jak Rusko krvácí a brzo mu dojdou síly. Později vyplave údaj, že jeho ekonomika si vede dobře a válku zvládá. Ba má lepší přírůstky než EU jako celek! Navzdory několika sadám sankcí!
Průběžně platí, že většina si přeje, aby válečné boje skončily, nejlépe co nejdříve. Rusko skoro každým dnem obsazuje další území, byť se nejedná o zásadní územní kusy. Ale každý zisk je přece jenom určitou ránou. Nejzásadnějším úkazem je přibývající počet raněných, zmrzačených a nejhůře - mrtvých. Kdo bude po skončení bojů připraven na obnovu země?
Tisíc dní je poměrně dlouhá doba. Obvykle se během ní dost stane. Někdy na větší události, které člověka dost zasáhnou, stačí mnohem kratší doba. Třeba týdny, dokonce dny, hodiny a minuty. Žel nejlepším konkrétním příkladem by nám posloužila dopravní nehoda, pracovní či jiný úraz, který dokáže změnit průběh následujícího času dost důkladně. Nemusí jít pouze o dění v tělesné rovině, ale rozhodně nepodceňujme duševní složku. Leckdo si myslí, jak je pořád stejný, ale opak je pravdou. Obvykle se drobně posouváme a po nějaké době zjistíme, jak jsme se proměnili. Ale pozor - ne každý posun chce vidět. V řadě případů ho před sebou a před ostatními popírá. Velká kapitola.
O všech předložených větách je zapotřebí přemýšlet. A důraz doporučuji položit na zvažování titulku. Jaké je moje stanovisko? Co si vlastně osobně přeji? Přispěji konkrétním dílem? Nechám leccos či vše na někom? Budu se tvářit, že nic nevidím? Mám svůj píseček? A co kdyby sem přiletěla raketa? Polské stíhačky jistě nevzlétávají jen pro legraci…
