Článek
Nedávno jsem zachytil dost rozpornou informaci. Jedna část přinášela poznání, že je potřebné je ocenit za jejich ochotu pracovat přesčas a v sobotu, někdy také v neděli. Opačně vyzněl podklad, že se v práci jen pofklakují a jejich pracovní tempo je nízké. Každý má jistě svou osobní zkušenost, případně něco zaslechl od blízkých osob. Úplný stav se nedozvíme.
Moje zkušenost je spíše pozitivní. Upozorním, že ji zveřejním, aniž bych se chtěl někomu zalíbit. Cíl je jiný. Vznešeně bych napsal - podat svědectví. Stačí se podívat na rekonstrukci rodinného domu velmi blízké osoby. Před několika lety probíhala ve velkém rozsahu za podílu celkem čtyřech ryze českých firem. Až na pár dílčích komplikací proces proběhl v pořádku, jen se ani po letech nepodařilo objasnit, kam zmizela část materiálu. Vedoucí na dotazy reagoval jen neochotně. Pochopitelně se objevila nedůvěra a došlo k narušení vztahů. Později byla vybrána další česká firma. U ní se objevilo stejné podezření. Navíc po ní zůstalo hodně lepidla na polystyren po zateplování v kýbli. Logicky ztvrdlé na kost a použitelné pouze jako závaží ve větru. Vcelku hodnověrný svědek po dobu nepřítomnosti majitelky objektu hlásil, že si „nějaké pytle odvezli“. Vrcholem se stalo poškození již hotových částí domu. Po stížnosti se paní dostalo odpovědi - „to víte, to se někdy stává, holt cihla upadne“ a hotovo. Žádná lítost. O náhradě ani nemluvě.
Budu pokračovat - u třetího subjektu práce probíhaly na dobré úrovni, ale několikrát musel sám vedoucí nahánět své mladé české pracovníky, aby zvýšili tempo. Někteří vypadali, jako když přijeli na výlet. Brouzdali se po zahradě a kouřili. Jeden se dokonce svěřil, že hledá čtyřlístky. Poměrně často si hrál s místními koťaty. Po upozornění majitelky jí vedoucí slíbil, že jeho práci nebude muset platit. Aspoň nějaký posun. Až u čtvrté firmy se paní dočkala solidního přístupu, poctivého jednání, dodržení slibů a termínů. Opět šlo o Čechy. Problém se nevyskytl ani kolem pozdější kontroly a servisu.
Poté se několik roků žádné práce nevykonávaly, kromě detailů - jak čas přináší potíže a věci stárnou a „odcházejí“. Až loni přišla na řadu poměrně velká investice v řádu desítek tisíc korun českých. Protože se majitelka znala s jedním ukrajinským občanem, který se specializoval se svou partou na stavební práce, oslovila ho. S mírným překvapením zjistila, že on sám je šéfem skupiny a že dělají skoro všechno. Došlo k ústní dohodě a následně také k písemné. Práce se rozjely. Samozřejmě byla po předchozích zkušenostech opatrnější a často kladla otázky. Vše dopadlo dobře. Cena byla dodržena, stavební úpravy skončily před termínem odevzdání díla. Nic se neztratilo, nic nebylo poškozeno, ona sama hodnotí pracovní tempo jako v pořádku. Navíc vše probíhalo ve velkém teple.
Po předání a zaplacení poslední etapy ocenila přístup a vzpomenula na dřívější trampoty a zeptala se, zda také mají potíže. Údajně skoro žádné, snaží se pracovat tak, aby nevznikly. Uvědomují si, že jakou si udělají pověst, tak bude proces posléze vypadat. Nejvíce spoléhají, že někdo, u koho již pracovali, dá vědět někomu dalšímu. Neznají pojem reference, ale drží se podle jeho/jejich zásad. Logická a vyzkoušená cesta.
Vůbec netvrdím, že Ukrajinci a jejich pracovní tempo tvoří zářivou kapitolu našich dnů a že patří mezi ideální. Jistě se najde někdo, kdo stav vidí jinak. Nicméně zážitek zmíněné paní nelze zpochybnit. Stala se očitým a ušitým svědkem. Na druhé straně ví, že část cizinců se nechová, jak by se v cizí zemi slušelo a patřilo. Od jiné osoby se doslechla o nadměrném požívání alkoholu, o přestupcích a o trestných činech. Jistěže něco slyšela o mafii, ale tady nemůže sloužit žádným věrohodným podkladem. Ani by se neodvážila, aby si ji prý někdo nepodal. Ona je ráda, že její akce dopadla dobře a s výsledkem a kvalitou je spokojena.
