Článek
Již jsme se dozvěděli, že projevuje-li dítko snahu, zájem a píli a rodiče udržují pravidelný kontakt a dohled nad vzdělávacím procesem, nehrozí žádné překvapení. Nebo nemělo by. Jenže někdy se cosi neočekávaného přihodí. Myslí se v negativním směru.
Občas se stávají vinou pochybení učitelů, kteří někdy pod tlakem času či jiných osob přijímají neodpovědná a částečně i nespravedlivá rozhodnutí, jimiž jedněm přilepšují a druhé poškozují. Jsou sice jen lidmi s běžnými nedostatky a nemohou se vyhnout působení psychologických mechanismů a zákonů, ale měli by projevit více snahy a uvážlivosti. Jednak jde o hodnocení lidí a jednak mohou mít vliv na relativně dlouhou část osobní a pozdější profesionální kariéry. V neposlední řadě je potřebné myslet na skutečnost, že jejich svěřenci mají relativně nízké sociální a psychologické dovednosti, jak se mají s uvedenými situacemi efektivně vyrovnat. Mnohdy jim proto chybí schopnost pochopit zlepšenou známku jako závazek a pobídku, případně horší ocenění jako ponouknutí ke zlepšení. Často mají názor a pocit, že je věc odbyta a nyní se už nemusejí o nic starat. Jistě by se hodilo, aby rodiče i učitelé děti lépe znali a především aby spolu efektivně spolupracovali.
Poslední věty předchozího odstavce plně platí taktéž pro situaci, kdy se jedná o vztahy mezi žáky. Je známou skutečností, že v každé sociální skupině se bojuje o moc, postavení a teritoria. Školní kolektivy zde netvoří žádnou výjimku. Období, v němž se nejvíce rozhoduje o obsahu a vzhledu vysvědčení, tady může přinést úspěch i nezdar. Podstatu však nelze označit za naprosto jasnou. Rozhodně tu nenalézáme jednoduchou platnost přímé úměrnosti ve smyslu „lepší známky - pevnější pozice“ a naopak. V části školních skupin a tříd narazíme na posunuté a někdy dokonce převrácené systémy hodnot. Pak registrujeme, že například známka nižší kvality pomáhá k prestiži některých špatných žáků. Proč? Jednak nikoho neohrožují. Jednak se cení jejich schopnost odolávat tlaku učitele, který se snaží o zlepšení prospěchu žáka. On se nepoddá a „vítězí“. Autor zná případ, kdy tzv. nezájem o lepší vysvědčení přerostl v demonstrovaný odpor. Dotyčný se jevil jako hrdina a získal poměrně vysokou autoritu. Ke správnému pochopení a zvládnutí zmíněných a blízkých situací a procesů se velmi hodí sociální a psychologické poznatky. Zajisté se vyplatí sdělit pár slov k rodičům a k jejich působení.
Jedním z problematických bodů je jejich postup podle názoru a přesvědčení, že sami celé oblasti dobře rozumějí, poněvadž do školy chodili. Proto dobře vědí, jak by se co mělo dělat. Předně konstatujme, že leckdy vycházejí z mylných předpokladů. Kdysi působili v roli dítěte. Dnes sehrávají zcela jinou úlohu, jejíž obsah a poslání je odlišné. Jsou již někým jiným. Navíc uběhlo hodně času a nemálo věcí a procesů je a běží jinak. Možná i zásadně. V neposlední řadě mnozí dospělí ztratili / nejen / emocionální kontakt s obdobím dětství, a tak sobě a svým dětem nerozumějí, případně ne dostatečně. O každém rozhodně nelze říci, že by byl obdařen potřebnou dávkou pochopení a schopností empatie. Pak je vcelku zákonité, že bude docházet k řadě pochybení a škod. O jaké se jedná? Příště si řekneme více.
