Hradečané vzdali hold Janu Žižkovi v „Menším Táboře“

I letos tomu tak bylo a Český svaz bojovníků za svobodu spolu s Dětským kroužkem historického šermu - Tesák, pod vedením „hejtmana“ Dana Richtera, zorganizovali tuto tradiční vzpomínku. Setkání začalo v 17hod a Mgr. Žatečková spolu Mgr. Duškem po položení květin a zapálení svící informovali veřejnost o historických faktech života slavného vojevůdce.

O jeho charakteru víme, že byl energický, razantní, spravedlivý, čestný, skromný, charismatický a nekompromisní bojovník. A přesto,že ho část soudobé české společnosti vnímá rozporuplně (což se tak stává vlivem některých tendenčních peadagogů a žurnalistů), on sám rozporuplnou osobností nebyl. Ba naopak, stal se vzorem stálého charakteru pro následující generace. Stal se symbolem boje za náboženskou svobodu a odporu proti církevní a světské tyranii. Jak schodně řekli Čornej, Pekař i hradecký Václav Vladivoj Tomek. A jak kdysi napsal úznávaný řežisér Otakar Vávra - husitská epocha které dali impuls Hus a Žižka, to bylo jedinkrát v dějinách českého území, kdy se celý náro bil za jednu ideu. A skutečně, téměř nebyla rodina, která z tehdejšího počtu obytel koruny české (kolem 3milionů ) nebyla nějakým způsobem účastná husitských bojů. Zpočátku husítských válek se to týkalo stovek lidí, později to byly desetítisíce. Celý národ žil myšlenkou boje za lepší a spravedlivější společnost proti prohnilému okolnímu středověkému světu, proti všem. V té době předběhli Češi několik staletí a měnili tvář Evropy.

Vraťmě se však k nám do Hradce, neboť smyslem i těchto vzpomínek je, aby si každý Hradečan a každý Východočech uvědomil, že byl Hradec Králové jednou z nejvýznamějších center husitského hnutí. Kněz Ambrož a později v roce 1423 sám Žižka udělal z Hradce husitskou pevnost a zapojil okolní města Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov do Východočeského husitského svazu, po smrti Žižky Sirotčího. V tomto roce, v Hradci Králové u Strauchova Dvora, porazil slavný vojevůdce Bořka z Miletínka,kdy proti cca3000 umírněných a jejich spojenců vrhnul pěchotu a vozy a nepříteli způsobil velmi těžké ztráty. Ač sami východočeši odešli z boje se ztrátami minimálnímí. Tehdy byl také v Hradci ustanoven legendární Žižkův vojenský řád.

I po skonu Jana Žižky u Přibyslavi hrál Hradec Králové v husitské revoluci velmi důležitou roli. Jan Hvězda z Vicemilic, řečený Bzdinka, byl nějaký čas hejtmanem a odsud z našeho města vedl husitské akce. Spojil Východočechy s Táboritama. Později v roce 1433 zase vedl ze srdce východních Čech další hejtman Jan Čapek ze Sán spanilou jízdu k Baltu a drtivě porazil spolu s Poláky všechny žoldnéře Řádu německých rytířů, kteří se Východodčechům postavili. Zastavilo ho pouze moře.

Dnes 11. 10. 2026 jsme tedy přišli vzdát hold hejtmanu Žižkovi, jeho odkazu a chrabrým Východočechům. Druhou půlku vzpomínkové akce předvedli veřejnosti Tesáci ukázky dobových zbraní, střelbu z píšťali, husitského praku, taktiky husitských soubojů a techniky boje se zbraněmi. Bylo to velice poutavé. Příští rok přijďte určitě všichni, nebudete litovat. Pocítíte hrdost, kdy Evropa neřídila, jak je tomu dnes nás, ale jako Češi a Východočeši jsme my měnili tvář světa.