Letošní oslava Dne osvobození v Hradci Králové

Vždy, když přichází první květnové dny, mě napadají dvě věci. Za prvé, příroda je v rozpuku a nerozlučně s tím láska. Za druhé, dny kdy pociťuji obrovský respekt a úctu k milionům obětí. Miliony lidských životů zhaslo v boji, odboji či prostě jen proto, že nesplňovali obraz árijského nacisty. Československo ztratilo ve 2. Světové válce více jak 360 000 lidí. Občanů Sovětského svazu zahynulo 23 milionů., Číňanů 10 milionů, Poláků téměř 6 milionů a Jugoslávců 1 milion, Američanů padlo 418 000.  Při osvobozování Československa padlo 144. 000 vojáků Rudé armády, 33. 000 vojáků Rumunské armády, 180 příslušníku US Army a 79 příslušníků Polské armády. Z československého armádního sboru založeného v Buzuluku, padlo při osvobozování naší vlasti přes tři a půl tisíce vojáků.

Východní Čechy byly osvobozeny především levým křídlem 1. Ukrajinského frontu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, které se probíjelo údolím Stěnavy přes Broumovsko a Náchodsko a 4. Ukrajinským frontem pod velením Andreje Ivanoviče Jerjemenka a útočícím přes Kralický Sněžník a Orlické Hory, přes Kralicko a Žamberecko. Hradec Králové osvobodila sovětská 60. Rudá armáda generálporučíka Kuročkina a její 107. střelecký sbor generálporučíka Gordějeva a 106. střelecký sbor generálmajora Iljinycha. Stalo se tak 9. května 1945. Byť byla den před tím podepsána kapitulace v Remeši a ten samý den vzápětí projela Hradcem 2× 23 squadrona US Army, ale ti měli především zájem polního maršála Schornera ve Velichovkách. Město i po jejich průjezdu zůstalo plné ozbrojených Němců. Hradec osvobodila až o den déle Rudá armáda, která přiměla Němce k útěku či byli vzati do zajetí. Jako vůbec první dorazil seržant Kuroščepov a svobodník Solomatin. Těm se podařilo za Kuklenama zajmout rotu německých plně ozbrojených vojáků. V našem kraji byl též významný domácí odboj, byli to skuteční hrdinové a riskovali vše, …aby pomohli vypudit zlo. Vypíchněme skupiny Kirov, Rada tří, desant Barium, ilegální KSČ, členové Sokola, železničáři…V Hradci Králové se přišli poklonit k pomníku i veteránka odbojové organizace Předvoj 103 letá Marta Svobodová Kolesová

a devadesátnice Věra Nývltová. Marta byla po celou dobu války v odboji, tiskla letáky a několik jejích spolubojovníků skončilo v Terezíně. 9. května jela s Rudou armádou od Kladna na Prahu, kde na ně esesáci stříleli z oken.. U pomníku byli viděni Hradečané, členové Sokola, členové ČSBS, LSŽ, KSČM, členové historických spolků a KČP. Dorazila také Ruská žena jejíž děda při osvobozování naší země padl. Jak už bylo výše zmíněno, byla to hlavně sovětská Rudá armáda, které vděčíme za to, že jsme jako národ přežili. Němci chtěli jednou provždy vyřešit „českou otázku“ a český národ měl zaniknout - poněmčení a zbytek odsunut za Ural. Obrovské hrdinství sovětských národů, Rumunů a domácího českého odboje nesmí zůstat zapomenuto. Stovky popravených Východočechů za aktivní odpor proti nacistické III. Říši dokládá historická publikace Vy padlí…Vám budiž věčná čest a sláva.

Mnoho odbojových organizací se zapojilo do květnového povstání, na Královehradecku se vyznamenal českoruský oddíl Pěst. Musíme si uvědomit, že v Čechách zůstávaly i po 8. květnu plně ozbrojené a velmi dobře vycvičené elitní nacistické divize Viking, Wallenstein a Das Reich pod vedením hraběte grupenfuhrera Von Pucklera. Partyzáni zahájili proti 6 000 těchto hrdlořezů 9.května bitvu, kterou dokončil bleskový útok gardových jednotek tří pluků Rudé armády. 12. května nacisté v Čechách kapitulovali. Gardové průzkumné oddíly Rudé armády, tedy elita Rudé armády, se střetávaly 9. května na území Východních Čech s německými jednotkami,

Bojovalo se ve směru Jablonné nad Orlicí, Žamberk, Vamberk, Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Poděbrady, Praha. Jak zmiňuje doktor Šůla ve velice zdařilé historické publikaci „Když nad Hradcem vlál nacistický prapor“. Nutno podotknout, že ve Východních Čechách byly po celou dobu války činné různé odbojové organizace, které pak mobilizovaly v květnových dnech obyvatelstvo. Jedna ze členek ČSBS, Věra Nývltová vyprávěla tento měsíc na hradecké základní škole dětem o tom, jak se celá její rodina zapojila do podpory úspěšného paravýsadku Barium, seslaného z Anglie. Kromě její maminky, jenž prošla řadou výslechů na gestapu, Němci povraždili její rodinu. Věrku jakou malou poté držel šéf hradeckého gestapa Hardtke v násilné převýchově u něho doma. Rodina Věry a Marty patřila mezi nemalé procento těch Čechů, kteří vydrželi až do příchodu Rudé armády v aktivním odboji proti zrůdnému nacistickému Německu. A často, tváří v tvář smrti. V tyto dny jsem přišel s přáteli a mnoha dalšími východočechy vzdát poctu a dík všem osvoboditelům a v prvé řadě příslušníkům Rudé armády, partyzánům a odbojářům.