Článek
Deprese není jen obyčejný smutek. Je to ztěžklý svět, kde jako by zemská přitažlivost působila silněji než obvykle. Ráno se vám nechce rozsvítit a tělo připomíná loutku se závažím z olova. K těmto známým projevům se však často přidává ještě něco, o čem se v psychiatrických ordinacích dříve mlčelo: rozvrácené trávení.
Mnoho lidí s depresí popisuje nevolnost, nadýmání nebo těžko popsatelný tlak v břiše. Dlouhé roky se tyto potíže braly jen jako vedlejší efekt stresu nebo špatné stravy. Byla to pouhá poznámka pod čarou v chorobopisu. Vědci ale donedávna netušili, že právě tady může ležet klíč – možná ne jako jediná příčina, ale jako mocný spoluhráč, který dokáže zvrátit výsledek zápasu o duševní zdraví.
V posledních letech přibývají data, která propojují depresi se zánětem, propustností střevní bariéry a stavem mikrobiomu. Z lékařské otázky „Co je mi?“ se tak rázem stává detektivní pátrání: „Kde přesně se to v těle pokazilo?“
Mikrobiom: Chemická továrna pod vašimi žebry
Vaše střeva nejsou jen trubicí na zpracování potravy. Jde o vysoce sofistikovanou laboratoř a mikrobiom představuje její neúnavný personál. Představte si své tělo jako pulzující velkoměsto. Vy (váš mozek) jste starosta, ale mikrobiom tvoří obří síť elektrikářů, popelářů a zásobovačů. Když vše funguje, město běží tiše a efektivně. Jakmile se ale tito neviditelní dělníci vzbouří a přestanou pracovat, první příznaky neuvidíte na radnici, ale přímo v ulicích – nastane chaos.
Mikrobiom vyrábí látky, které bezprostředně ovlivňují nervový systém, imunitu a hormony. Velkou hvězdou současného výzkumu jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), jako je například butyrát. Tyto látky vznikají, když bakterie zpracovávají vlákninu, a fungují jako diplomatická pošta mezi střevem a mozkem. Vědecké studie z roku 2024 jednoznačně potvrzují, že SCFA hrají zásadní roli v procesech souvisejících s depresí.
Výzkumy navíc u části pacientů s depresí nacházejí známky aktivovaného zánětu a signály, že střevní bariéra nefunguje tak spolehlivě, jak by měla. Zní to možná jako sci-fi, ale biologické procesy tak často působí, dokud je nezačneme zkoumat zblízka.
Nejde o „zlé bakterie“, ale o děravé sítko
Jak to celé funguje? Rozuzlení nestojí na jednom konkrétním viníkovi, ale na třech krocích, které do sebe zapadají jako dílky puzzle:
- Střevo jako propustné sítko: Střevní stěna není neprostupná zeď. Je to inteligentní filtr, který má propustit živiny a zadržet odpad. U některých lidí se ale očka v tomto sítku „povolí“. Do krevního oběhu se tak dostávají částečky bakterií nebo toxiny (například lipopolysacharidy – LPS), které tam nemají co dělat.
- Zánět jako falešný poplach: Imunitní systém na tyto vetřelce logicky reaguje zánětem. Zánět je původně obranný mechanismus, ale pokud přejde do chronického stadia, začne měnit nastavení mozku. Vysává z vás energii, motivaci i spánek. Je to jako kouřový senzor, který se správně spustí při požáru, ale pak se zasekne a nepřestává ječet, i když si jen děláte topinky. Ten neustálý hluk vás časem zcela vyčerpá.
- Horká linka do mozku: Komunikace neprobíhá jen krevním řečištěm. Máme k dispozici i přímou datovou linku – bloudivý nerv (nervus vagus). Signály ze střeva putují po této dálnici přímo do mozku a bezprostředně ovlivňují naši náladu. Pokud ve střevě zuří „válka“, mozek to ví a reaguje úzkostí.
Výsledek? Deprese skutečně nemusí být „jen v hlavě“. Může jít o stav, kdy se psychika a tělo uzamknou do bludného kruhu: chronický stres oslabí střevo → vznikne zánět → zánět zhorší náladu → špatná nálada opět zvýší stres.
Co to mění v léčbě: Méně magie, více strategie
Tady přichází ta nejpraktičtější a nejnadějnější část. Nejde o plané sliby, ale o zcela nový směr v medicíně. Věda v současnosti intenzivně testuje takzvané microbiome-targeted treatments (MTT) – léčbu cílenou přímo na mikrobiom. Metaanalýzy z roku 2025 ukazují, že probiotika a cílená úprava stravy mohou mít na depresi měřitelný a pozitivní efekt, byť se nejedná o zázračný proutek fungující plošně na každého.
Co dává smysl dělat už dnes?
- Kombinujte přístupy: Nesázejte vše na jednu kartu. Psychoterapie, pohyb a vhodná medikace tvoří základ, ale přidejte k nim i vědomou péči o střevo. Dostatek vlákniny a pestrá strava neslouží jen k hubnutí - jde o krmení těch správných „zaměstnanců“ ve vašem břiše.
- S probiotiky zacházejte chytře: Ne každá pilulka z lékárny přinese spásu. Různé kmeny bakterií plní různé úkoly a co pomůže jednomu, nemusí nutně sednout druhému. Koncepční přístup a konzultace s odborníkem jsou zásadní.
To nejdůležitější na závěr: tento objev nemá depresi zbagatelizovat. Má ji naopak přesněji definovat. Pro někoho může klíč k problémům ležet v traumatu z dětství, pro jiného v drtivém sociálním tlaku a pro dalšího právě v chronickém zánětu trávicího traktu – a nejčastěji se jedná o kombinaci všech těchto faktorů.
Pokud v těchto řádcích poznáváte svůj vlastní příběh, nebojte se obrátit na odborníky. Ne proto, že byste snad něco nezvládali. Ale proto, že deprese už dávno není vnímána jako otázka slabé vůle. Je to porucha složitého biologického systému. A systémy, i ty sebesložitější, se naštěstí dají opravovat.
P.S.
Děkuji, že jste dočetli až sem. Pokud vám dnešní pohled na depresi jako na komplexní souhru celého těla přinesl alespoň malý kousek naděje nebo nového pochopení, budu moc vděčný za drobnou podporu v ceně jedné kávy. Pomůže mi to pro vás i nadále rozkrývat témata, která nás učí dívat se na zdraví v širších souvislostech. Děkuji vám!
