Článek
Když sečtete jen emoce, vyjde vám chaos. Když sečtete data, dostanete překvapivě střízlivý obrázek: Česko od února 2022 do konce roku 2024 vydalo na podporu Ukrajiny a uprchlíků 62,5 mld. Kč, zatímco příjmy od lidí s dočasnou ochranou dosáhly 55,5 mld. Kč.
V samotném roce 2024 už jejich odvody a daně převýšily výdaje o zhruba 8 mld. Kč. A v prvním čtvrtletí 2025 přebytek dál rostl.
Kolik a za co stát zaplatil
- Největší položkou byly sociální a integrační výdaje v ČR (humanitární dávka, bydlení, nouzové ubytování, školství, zdravotnictví). V roce 2022 šlo o přibližně 25 mld. Kč, v roce 2023 asi 21–22 mld. Kč, a v roce 2024 výdaje dále klesly na 15,5 mld. Kč - křivka je tedy sestupná. Zlom nastal ve 3. čtvrtletí 2023, kdy poprvé příjmy převážily výdaje.
- Humanitární dávka (dnes v sobě zahrnuje i část nákladů na bydlení) byla klíčová v prvních měsících války, postupně se však zpřísnila a adresovala zranitelnější skupiny. Od 1. 7. 2023stát zrušil samostatný „solidární příspěvek“ pro hostitelské domácnosti a náklady na bydlení začal zahrnovat přímo do humanitární dávky, což snížilo celkové výdaje. Výše dávky má pevná pravidla a stropy (např. 4 860 Kč pro dospělého prvních 150 dní, poté 3 130 Kč, vyšší částky pro děti a zdravotně postižené).
- Zdravotnictví: část uprchlíků je „pojištěncem státu“, u pracujících jdou odvody ze mzdy - už v roce 2022 VZP odhadla, že příjmy (včetně plateb za státní pojištěnce) vyrovnají či pokryjí náklady, a v roce 2023 její bilanci uprchlíci dokonce zlepšili (příjmy +4 mld. Kč vs. náklady 2,1 mld. Kč). Trend celého systému pak v letech 2023–2024 potvrzují i agregovaná data MPSV, kde se zdravotní položky započítávají do „výdajů“ a odvody do „příjmů“.
- Přímá pomoc Ukrajině mimo území ČR běžela zejména přes MZV: v letech 2023–2025 má program humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoci roční alokaci 500 mil. Kč. Dosluhující vláda před volbami schválila pokračování obdobného rámce i pro roky 2026–2030 (s navýšením celkové roční alokace na 1 mld. Kč pro širší „Program Ukrajina“).
- Vojenská pomoc ze státních zásob: Ministerstvo obrany v červenci 2024 znovu odtajnilo souhrn darů - hodnota darovaného materiálu dosahuje téměř 7 mld. Kč (tanky, BVP, dělostřelectvo, munice, letecká technika atd.). Zároveň část nákladů členským státům kompenzuje Evropský mírový nástroj.
Kolik stát získal zpět
Tady nejde jen o „daně z výplat“. MPSV sčítá sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmů, a hlavně nepřímé daně ze spotřeby (DPH, spotřební daně). V prvním roce války odvedli lidé s dočasnou ochranou 12,6 mld. Kč, v roce 2023 ~19–21 mld. Kč a v roce 2024 23,5 mld. Kč. Výdaje přitom v roce 2024 činily 15,5 mld. Kč, takže saldo bylo +8 mld. Kč.
Důvod? Zaměstnanost. Po počátečním chaosu si většina Ukrajinců práci našla – podle letošních dat pracuje nebo podniká přes ~160–170 tisíc lidí s dočasnou ochranou. To je mimochodem jeden z nejvyšších podílů zapojení v EU. A čím víc se zvyšují mzdy i spotřeba, tím víc roste inkaso pojistného, daně z příjmů a DPH. MPSV uvádí, že v 1. čtvrtletí 2025 byly příjmy téměř dvojnásobné vůči výdajům - čistý přebytek odvodů činil asi 3,1 mld. Kč.
Ještě před koncem roku 2024 navíc dorazil symbolický milník: odvody uprchlíků převýšily výdaje státu už během roku, nikoli až v souhrnném ročním účtu.
Co často lidem uniká: nepřímé efekty a širší zisky
Účetnictví státního rozpočtu nepostihne všechno. Když obsadíte desetitisíce pracovních míst, nezastaví se výroba v podnicích, které dlouhodobě trpí nedostatkem lidí - od průmyslu přes stavebnictví po služby.
To se promítá do vyššího HDP i daňových příjmů „o patro výš“ (DPH, DPPO), které by jinak vůbec nevznikly. Proto instituce a analytici zdůrazňují, že fiskální přínos je jen špička ledovce. Většina států ve střední Evropě hlásí podobný vývoj: počáteční zátěž, následně rychlé zapojení a čistý přínos.
Na českých datech je dobře vidět „učení systému“: první měsíce znamenaly nápor na dávky a nouzové ubytování, od léta 2023 však stát přenastavil parametry (ubylo plošných kompenzací, víc se cílilo na zranitelné). Paralelně s tím narůstal počet legálně pracujících a rychle rostla „spotřební složka“ příjmů (DPH, spotřební daně). V roce 2024 tak fiskální bilance přeskočila do plusu a v roce 2025 se tento trend dále potvrzuje.
Vojenské a humanitární „externí“ položky v kostce
Dvě čísla, která často létají veřejným prostorem, mívají různou metodiku.
- Vojenské dary ze skladů AČR- státní účet na straně výdajů eviduje „účetní hodnotu“ materiálu, který armáda bezúplatně převedla - MOČR k červenci 2024 mluví o ~7 mld. Kč.
- Celková „vládní pomoc“ ČRv širší definici (vojenská, finanční, humanitární) jako součet závazků/transferů. Zde se uvádí i čísla přes 200 mld. Kč, ale to už není jen situace „státní rozpočet vs. uprchlíci“, spíš mezinárodní pomoc (včetně garancí, evropských rámců, výcviku). Článek proto staví hlavně na fiskální bilanci v ČR - údaje o vojenských a humanitárních převodech uvádím pro kontext.
Co z toho plyne?
Za roky 2022–2024 je kumulativní fiskální bilance ještě lehce záporná (–7 mld. Kč), ale křivky se protnuly: rok 2024 už skončil v plusu a rok 2025do plusu míří také. Pokud srovnáte dva extrémy - „jen to něco stojí“ vs. „jen to něco vydělává“ - pravda leží mezi. Stát v prvním roce investoval do zvládnutí přílivu uprchlíků, postupně upravil dávky a administrativu, zatímco uprchlíci nastoupili do práce a začali platit daně a pojištění jako všichni ostatní.
Bilance tak připomíná podnikový cashflow: nejprve odtok, pak stabilní přítok. A protože klíčovou roli hraje zaměstnanost a spotřeba, nejde o jednorázovou „akci“, ale o běžící stroj na daně a odvody.
