Článek
Generace X představuje v České republice demograficky nejsilnější segment obyvatelstva. Na rozdíl od tzv. „digitálních domorodců“ (narozených po roce 1990) disponují tito lidé unikátní komparativní výhodou: mají přímou zkušenost s analogovým světem, což jim dává specifický nadhled při posuzování online rizik i nakládání se soukromím. Přesto se v akademickém i marketingovém prostředí často stávají neviditelnými, což potvrzují i expertní debaty o tom, jak se v Česku přehlížejí miliony potenciálních zákazníků a uživatelů, kteří přitom disponují největší kupní silou.
Mezi algoritmickou imaginací a realitou
Současný internet není jen pasivním zdrojem informací, ale prostorem neustálého „algoritmického vyjednávání“. Uživatelé skrze své interakce nevědomky učí stroje, jak je mají vnímat a jaký obsah jim nabízet. Odbornice na komunikaci Taina Bucher tento proces nazývá „algoritmickou imaginací“ – jde o představy uživatelů, které si o fungování systémů vytváříme a které následně určují naše chování v digitálním prostoru.
Zatímco u mladších generací jsou tyto procesy podrobně zkoumány, u generace X narážíme na informační vakuum, přestože i tuzemské sondy do digitálního chování naznačují, že adaptace na technologie probíhá u každé generace zcela specifickým způsobem a s odlišnou mírou obezřetnosti.
Otazníky nad zastoupením v kampaních
V oblasti strategické komunikace je standardem, že úspěšná kampaň musí vycházet z detailní analýzy klíčových partnerů a jejich specifických potřeb. Praxe však ukazuje, že v rámci digitální osvěty, ať už jde o kyberbezpečnost nebo ochranu dat, jsou kampaně často designovány buď pro nejmladší, nebo naopak pro nejstarší uživatele.
Nabízí se otázka, zda je generace X v tomto směru dostatečně reflektována. Absence cílené komunikace pro generaci X může vést k pocitu, že digitální prostředí pro tuto skupinu není bezpečně uzpůsobeno. To naznačuje i výzkum agentury Wavemakers, podle kterého se 92 % zástupců generace X v USA necítí být v reklamách a edukačních kampaních dostatečně zastoupeno.
V českém prostředí aktuálně probíhá výzkum pod záštitou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se snaží tuto mezeru v poznání zaplnit a zmapovat reálné zkušenosti generace X. Cílem projektu je shromáždit autentické podněty přímo od těch, kterých se téma digitální bezpečnosti týká, a na jejich základě definovat parametry budoucích osvětových kampaní v České republice.
Zapojení do tohoto výzkumu umožňuje zájemcům sdílet svůj specifický pohled na digitální svět a podniknout tak konkrétní krok k tomu, aby digitální osvěta přestala tuto generaci přehlížet a začala se zajímat o její skutečné potřeby.
Do výzkumu se do 15. ledna můžou zapojit zájemci narození v letech 1965-1980 na tomto odkazu: https://digitalni-prostredi-genx.vyplnto.cz/.
Tento text vznikl jako součást akademického projektu a byl stylisticky upraven pomocí umělé inteligence.
Zdroje:
BUCHER, Taina. If…Then: Algorithmic Power and Politics. Oxford University Press, 2018.
Hrubešová (Spotify): Kateřina Hrubešová s Renatou Rosendorfskou a Petrem Tomášem na téma Když peníze leží ladem aneb jak ignorovat 3 miliony zákazníků.
KOPECKÝ, Kamil; SZOTKOWSKI, René; KOŽÍŠEK, Martin; KASÁČKOVÁ, Denisa (2018). Starci na netu (výzkumná zpráva). In: e-bezpeci.cz. Centrum prevence rizikové virtuální komunikace, 2018. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/vyzkumne-zpravy/102-starci-na-netu-2017-2018/file.
WAVEMAKERS (2023). Finding the Gen X Factor. Online. 18. září 2023. Dostupné z: https://wavemakerglobal.com/wp-content/uploads/2023/09/Gen-X-Factor-Report-Wavemaker-2023.pdf.
