Článek
Do staré Jaffy jsem se vypravil procházkou podél telavivských pláží. Ostatně je to pohodová půlhodinka, moderní Tel Aviv vyrostl severně od starého města.
Koupání je tu sice kvůli vlnám a spodním proudům zakázáno, ale lidé si z toho moc hlavu nedělají.
Už zdálky přede mnou zářilo město s klášterem sv. Petra na kopci.
Vpravo starý přístav, vlevo na kopci zelený park. Tam všude se podíváme.
Jaffa je stará možná až 4000 let a jmenuje se prý po jednom z Noemových synů, Jafetovi. Ale zase v hebrejštině znamená slovo „jafa“ krásná. A pak tu je ještě teorie, že za to může zdejší královna Kassiopeia, po ní „Iopeia“. Tak či onak, historie se tu snoubí s mnoha krásnými zákoutími. Nejprve zamířím do parku a podívám se odtud směrem zpět, na Tel Aviv.
V amfiteátru Ha-Pisgá můžete v létě navštívit koncerty. Vpravo pod ním sídlí ve staré budově Archeologické muzeum.
Za zády, v zahradě ha-Pisgá, mám moderní Bránu víry.
Vytesal ji izraelský sochař (a československý rodák) Daniel Kafri v letech 1974-1977.
Československou vazbu téhle sochy zjišťuji až po návratu domů díky článku v Šamanovu doupěti. Je tam i pěkný popis, co jednotlivé části představují.
Vydávám se k římskokatolickému klášteru sv. Petra v pozadí z roku 1891. Ten stojí na místě bývalé křižácké citadely.
Přejdu dřevěný mostek se všemi znameními zvěrokruhu. Prý plní přání, když se podržíte toho svého. Uvidíme.
Po osvěžení kávou na přilehlém náměstí Kedumim se obloukem přes park vracím a vcházím do starého města - čtvrti umělců.
U brány mě čeká zavěšená palma.
Hlavní ulice Mazal Dagim se proměnila v galerii pod širým nebem.
Najdete tu ale i různé ateliéry a muzea.
V Muzeu etnického a užitného umění Ilany Goorové mají i čapí hnízdo.
A pod ním kašnu i s tou Jonášovou velrybou.
Já s ní však neodpluji v dál, ale vrátím se do úzkých uliček. Cestou minu starý Dům Šimona koželuha, kde prý pobýval sv. Petr.
Domácí asi vlezlé turisty moc rádi nemají.
Zákoutí jsou tu ale malebná.
Mířím do starého přístavu. To tady prý hrdinný Perseus porazil Poseidónovu nestvůru trestající marnivou Kassiopeiu tím, že jí měla obětovat svou dceru Andromedu. Místní muzeum k tomu udělalo hezký animovaný film. My si ale nejspíš vzpomeneme na slavný Souboj Titánů a scénu s vypuštěným Krakenem.
Místní skauti se tu zrovna učí plachtit a veslovat na moři.
Se starým městem se rozloučím typickým pohlednicovým výhledem na stále se rozrůstající Tel Aviv na obzoru.
I na rámu najdete známky současných protivládních protestů.
Díky, že jste mě doprovodili na této procházce. Pokud se chcete dozvědět více zejména o historii Jaffy, doporučuji podrobný článek na Wikipedii.
