Článek
Začínáme na jižní straně Chrámové hory. Na ní Davidův syn Šalamoun vybudoval první chrám. Dnes na jeho místě stojí mešita al-Aksa a během křižáckých válek byla sídlem Jeruzalémského krále a místem, kde vznikl templářský řád.
Mešita al-Aksa a její jižní úbočí.
Pokračujeme dál kousek dolů na jih, mezi domky a budovu školy. Tady stojí návštěvnické centrum a začíná naše prohlídka. Vybíráme žlutou, suchou trasu. Brzy si vysvětlíme, co to znamená.
Mapa turistické trasy
První velké vykopávky nacházíme hned za, resp. pod pokladnami. Velkorysé prostory postavené z velkých kvádrů naznačují, že mohlo jít o Davidův palác.
„Davidův palác“
Skrz něj vidíme i arabskou vesnici Silván na protějším svahu Kidrónského údolí. Jdou v ní hrobky královských hodnostářů.
Výhled z „Davidova paláce“
Pokračujeme po úbočí kolem dalších vykopávek s dvoupatrovým Ahielovým domem o čtyřech místnostech (jméno známe díky odhaleným střepům nádob a pečetí). Taková rozloha musela patřit tehdejší nobilitě. Zajímavostí je i dochovaný samostatný kamenný záchod u domu.
Ahielův dům
Takhle nějak dům vypadal.
Rekonstrukce Ahielova domu
Klesáme stále níž do útrob skály. Nachází se zde cesta k pramenu vody, který byl zřejmě důvodem, proč Davidovo město vzniklo právě zde. A protože byl tento tzv. Gichonský pramen na východním úbočí města, bylo jej nutno opevnit před případnými útočníky. Část byla vykutána ve skále, k samotnému prameni pak vedly hradby.
Scházíme nejprve podzemní chodbou k tzv. Warrenově šachtě.
Kolem pěkně osvětlené šachty jdeme dál a přicházíme k tzv. Kannaánskému bazénu.
Podle některých byl právě zde Šalamoun korunován králem.
Tady se nám naskýtá možnost půjčit si baterku, vyhrnout kraťasy a projít si Gichonský pramen „namokro“.
Někde je tam ale prý vody skoro po pás a proud na začátku vypadá docela dravý. To vidíme u vstupu do tzv. Chizkijášova tunelu.
Volíme proto suchou variantu úzkými chodbami vodního tunelu staršího.
Vysoká uzoučká chodba nás vede ven z útrob hory.
Venku vidíme staré hradby.
A u hradeb maketu stavebního stroje.
Mezi domy scházíme až k tzv. Šiloašskému rybníku z byzantské éry, kde nyní odkrývají i starší vodní nádrž z doby Druhého chrámu.
Pod Šiloašským rybníkem by měla být ještě starší nádrž.
Odtud stejně jako dávní poutníci stoupáme po schodech Davidovy ulice.
Takhle nějak to tu vypadalo v byzantské době.
Pár schodů se zachovalo.
My však jdeme pod ně, do bývalého odvodňovacího kanálu.
Tady se údajně v roce 70 n.l. schovávali poslední židovští rebelové proti Římanům. Tunel má cca 300 metrů, ale zadýcháte se tu docela řádně. A pokud jste navíc drobní klaustrofobici, žene vás to stále nahoru poměrně svižným krokem.
Do hlavy jsem se cestou praštil jen asi dvakrát. ;)
Konečně jsme nahoře.
Tady, na bývalém parkovišti a nynějším velikém archeologickém nalezišti, prohlídka Davidova města končí. Doufám, že se vám líbila alespoň tady on-line jako mně tam. Více informací naleznete na Wikiwand nebo třeba na stránkách České společnosti přátel Izraele.
