Článek
Domněnka
Když si něco myslíš, ikdyž k tomu nemáš žádný důvod. Na základě podobnosti s jinou situací, očekáváme, že nová situace bude naprosto stejná.
Příklad
Manželka potřebovala vložit peníze do bankomatu a tak jsem zaparkoval na konci uličky, která byla paralelně s ulicí kde byl bankomat, stačilo tedy jen obejít dva rohy a byla u bankomatu. Jasně věděla, kde jsem a tak se tam vrátila.
O pár dní později bylo třeba zase vložit peníze do bankomatu, ale tentokrát jsem manželku vyložil na jiném místě a jel jsem zaparkovat na stejné místo jako v první situaci, s domněnkou, že tam přijde.
Po 10 minutách čekání a bez manželky mi došlo, že asi nepřijde. Moje domněnka byla, že přijde tam jako posledně. Manželky domněnka byla, že zaparkuji v místě, kde jsem ji vyložil. Domněnka toho, že si myslíme, že víme co ten druhý udělá, pak vedlo k problému a stresu.
Co vede k domněnce?
Komunikační problém, komunikační chyba. Pokud jste donuceni vytvořit si domněnku na nějakou věc, tak jste pravděpodobně nezískali dostatek informací pro vytvoření jasného obrazu.
Naše přehnaná sebedůvěra, že vím vše, nám pak brání v tom doptat se na všechny informace. A následně to povede k vytvoření domněnek a ve výsledku špatnému vedení týmu nebo vztahových konfliktů.
Podobnosti situací
Domněnky vzniknou v situaci, kdy vidíme v aktuální situaci podobnosti s jinou situací z minulosti. Což samo o sobě nemusí být špatné, vezmeme si z minulé situace zkušenosti jak na to. Bohužel se také může stát, že si vezmeme další body ( čas na řešení, pravidla, podmínky, .. ), které ale v aktuálním případě platit vůbec nemusí, ale nás budou v hlavě omezovat.
Jeden římský voják jednou řekl : „Vždycky děláme, jako vždycky.“
Jak bojovat proti domněnkám?
Je důležité si přiznat, že neznáme všechno a nemáme patent na rozum. Obzvlášť, když jednáme s druhými lidmi, je potřeba počítat i s pocity a názory druhého člověka. Protože už jen jiné citové rozpoložení mění to, jak člověk vnímá a vstřebává informace.
Pokládejme sami sobě otázky, které nám pomohou ujistit se, že opravdu správně chápeme, co se děje a co se po nás chce. A pokud zjistíme, že něco nevíme, tak se doptejme. Ušetříte si tak mnoho starostí a stresu. Otázka na stejnou věc může časem mít jinou odpověď, a nijak to neovlivníme.
A celkově, nebojme se mluvit a komunikovat. Není nic lehčího, než se ujistit, než to nechat na tom, že ten druhý přece ví co mám na mysli. Pravda je taková že neví a nesmíme na to zapomínat.
