Článek
Dětství, rodina a první sny
Ladislav Županič se narodil 9. srpna 1943 v Prostějově. Vyrůstal v poválečném Československu v rodině, která měla blízko k technice a letectví. Jeho otec byl pilot, a právě on významně ovlivnil synovy dětské sny. Mladý Ladislav obdivoval letadla, četl knihy o létání a dlouhou dobu si představoval, že jednou usedne do kokpitu stejně jako jeho otec. Už od dětství byl temperamentní, společenský a rád bavil své okolí, ale vedle toho ho fascinoval svět letců a dobrodružství.
Navštěvoval gymnázium v Prostějově a patřil mezi studenty, kteří měli široký okruh zájmů. Kromě sportu a kultury jej přitahovalo právě letectví. Nic tehdy nenasvědčovalo tomu, že se nakonec stane jedním z nejznámějších českých herců a dabérů.
Sen o létání a proč se nestal pilotem
Po maturitě stál před zásadním životním rozhodnutím. Na jedné straně ho lákalo herectví, na druhé letectví. Otec si přál, aby pokračoval v rodinné tradici a stal se pilotem. Županič sám později vzpomínal, že o létání vážně uvažoval a dlouho nebyl rozhodnutý, kterou cestou se vydá.
Nakonec však zvítězilo umění. Přijímací zkoušky na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně dopadly úspěšně a mladý Prostějovan se vydal na hereckou dráhu. Tím se definitivně uzavřela kapitola jeho pilotních ambicí. Přesto si celoživotní obdiv k letectví uchoval a často o něm mluvil jako o své první velké lásce.
Začátky u divadla a cesta k filmu
Studium na JAMU dokončil Županič v roce 1964. Bezprostředně po absolutoriu nastoupil do pražského divadla Paravan. Šlo však o krátkou epizodu, protože divadlo brzy zaniklo. Mladý herec se proto musel prosazovat jinými cestami.
Nebyl to jednoduchý začátek. Herecká kariéra se budovala postupně a Županič získával zkušenosti v divadle, rozhlase i televizi. Zásadní zlom přišel koncem šedesátých let, kdy nastoupil do Hudebního divadla Karlín. Právě tam našel své profesní zázemí a místo, s nímž bude spojován po většinu života.
Filmoví diváci si jej začali všímat především od sedmdesátých a osmdesátých let. Nehrál sice většinou hlavní role, ale dokázal vytvořit řadu výrazných postav, které si publikum pamatovalo i po mnoha letech.
Největší role, dabing a Hudební divadlo Karlín
Ladislav Županič byl mimořádně všestranným hercem. Na filmovém plátně se objevil například ve snímku Vesničko má středisková, kde ztvárnil postavu Rumlenova náměstka. Diváci jej znali také z komedií, televizních seriálů či pohádek. Mladší generace si jej vybaví jako ředitele Edu v sérii filmů Kameňák nebo jako Jean v pohádce Princezna ze mlejna.
Mimořádně významná byla jeho dabingová práce. Jeho hlas se stal legendou. Českým divákům prostřednictvím dabingu zprostředkoval řadu zahraničních hvězd, především Clinta Eastwooda. Daboval ale také Michala Dočolomanského a mnoho dalších herců. Jeho kultivovaný hlas, výborná výslovnost a přirozený projev z něj udělaly jednu z nejvýraznějších osobností českého dabingu.
Osudovým místem se pro něj stalo Hudební divadlo Karlín. Působil zde od roku 1969 a vytvořil desítky muzikálových a operetních rolí. V letech 1993 až 2003 zastával funkci ředitele divadla. Nebyla to jednoduchá doba, protože instituce procházela řadou ekonomických i organizačních změn. Přesto pod jeho přísným vedením získali umělci Karlína řadu Cen Thálie a divadlo si udrželo významné postavení na české kulturní scéně.
Županič s prezidentem Havlem a Milošem Formanem v roce 1999 při příležitosti 40.výročí Divadla Karlín
Bouřlivý soukromý život a tři manželství
Županič byl známý společenským naturel a úspěchem u žen. Sám nikdy netajil, že se dokázal velmi rychle a intenzivně zamilovat.
Jeho první manželkou byla kadeřnice Helena Drahotová. Seznámili se v době jeho vojenské služby a narodilo se jim syn Ladislav. Manželství však nevydrželo. Herec později otevřeně přiznával, že důvodem byla nová láska.
V Hudebním divadle Karlín totiž poznal herečku Jana Drbohlavovou, známou například z filmů Dívka na koštěti nebo ze seriálu Arabela. Županič se do ní zamiloval natolik, že opustil první manželku a začal nový vztah. Druhá svatba patřila mezi tehdejší velké společenské události. Za svědka mu šel slavný herec Eduard Cupák, který byl blízkým přítelem Jany Drbohlavové. Mezi hosty nechyběla ani Stella Zázvorková nebo například Josef Bek. Z tohoto manželství se narodil syn Jan. Ani tento vztah však nevydržel navždy.
Třetí a poslední manželství uzavřel s kostymérkou Hanou Novákovou. Právě tento vztah se ukázal jako osudový. Vydržel více než čtyři desetiletí a představoval nejstabilnější období jeho soukromého života. Županič opakovaně říkal, že vedle Hanky našel klid, který mu v předchozích vztazích chyběl.
Bonviván, vypravěč a člověk, který miloval společnost
Mezi kolegy měl pověst člověka, který dokázal rozesmát celé divadlo. Byl temperamentní, energický, rád vyprávěl historky a miloval společenský život. Patřil ke generaci herců, kteří po představení často pokračovali dlouhými debatami v divadelních klubech či restauracích.
Nebyl konfliktním typem, naopak většina kolegů na něj vzpomínala jako na člověka, který uměl vytvářet přátelskou atmosféru. Herečka Kateřina Brožová o něm po jeho smrti mluvila jako o člověku, který měl rád lidi a dával příležitosti mladším kolegům.
Zdravotní problémy a poslední dny
Ve vyšším věku se nevyhnul zdravotním komplikacím. Podle informací zveřejněných po jeho smrti prodělal rakovinu prostaty. Přesto zůstával aktivní a pracoval prakticky až do posledních měsíců života.
Na začátku prosince 2023 byl hospitalizován ve vinohradské nemocnici v Praze. Podle informací jeho přátel měl být do nemocnice převezen kvůli srdečním problémům a pravděpodobnému infarktu. Dne 9. prosince 2023 zde náhle zemřel ve věku osmdesáti let. Jeho odchod byl pro českou kulturní veřejnost velkým šokem, protože ještě krátce předtím působil aktivně a plánoval další vystoupení.
Přínos českému herectví, dabingu a ocenění
Ladislav Županič zanechal výraznou stopu v několika oblastech české kultury. Byl úspěšným divadelním hercem, muzikálovým interpretem, filmovým představitelem charakterových rolí i jedním z nejvýraznějších českých dabérů své generace.
Vrcholným oceněním jeho práce byla Cena Thálie za celoživotní herecko-pěvecké mistrovství v oboru muzikál a opereta, kterou obdržel za své dlouholeté působení na českých jevištích. Jeho hlas i herecké výkony zůstávají součástí českého kulturního dědictví.
Internetové zdroje
https://www.csfd.cz/tvurce/7365-ladislav-zupanic/
Knižní a tištěné zdroje
Malý, Antonín; Turek, Jiří (eds.). Hello, Dolly! : Jitka Molavcová & Ladislav Županič. Praha: Hudební divadlo Karlín, 1996.
Kdo byl kdo v české kultuře 20. století. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-181-0.
