Článek
Jeho hlas, dikce i schopnost vystavět pointu z něj udělaly nejen herce, ale i jakéhosi kronikáře lidských slabostí. O to výrazněji dnes působí skutečnost, že se v posledních letech, i vlivem věku a zdravotních komplikací, začíná z veřejného života stahovat. A činí tak způsobem, který mnozí označují za zvláštně symbolický až lehce bizarní: odchodem do ústraní, odkud má přímý výhled na konečnost života.
Petr Nárožný se narodil 14.dubna 1938 v Praze a k herectví se dostal poměrně přirozenou cestou, i když jeho začátky nebyly zcela přímočaré. Studoval na ČVUT, ale technika ho nenaplňovala tak jako slovo a lidské příběhy. Postupně se dostal k amatérskému divadlu a nakonec zakotvil na profesionální scéně. Jeho herecký projev se vyznačoval civilností, ironií a schopností ztvárnit jak komické, tak vážnější postavy bez zbytečného patosu.
Diváci si ho pamatují z celé řady filmů a seriálů: výrazně se zapsal například ve snímcích jako Jáchyme, hoď ho do stroje! nebo Což takhle dát si špenát, kde dokázal vystihnout typ „obyčejného člověka“ lapeného v absurdních situacích. Skvělý, civilní projev a svůj typický sarkastický humor projevil i v kultovním seriálu Hospoda. Jeho humor nebyl prvoplánový, ale spíše pozorovatelský, často založený na jemných nuancích řeči a chování. V televizi se stal známým i díky pořadům, kde uplatnil svůj vypravěčský talent – schopnost zaujmout pouhou historkou byla jedním z jeho největších darů.
Vztahy s kolegy měl většinou dobré, byl považován za inteligentního partnera do diskuse i na jevišti. Přátelil se s řadou herců své generace, ale zároveň si držel určitý odstup. Nebyl typem bouřliváka ani skandalisty, spíše pozorovatelem. Občas se však nevyhnul ani názorovým střetům – především pokud šlo o profesionalitu nebo přístup k práci. Byl známý tím, že si vážil řemesla a neměl rád ledabylost.
V soukromí působil jako člověk spíše uzavřenější, než by odpovídalo jeho veřejnému obrazu. Humor používal i jako obranu, často ironizoval sám sebe i okolní svět. Jeho život formovaly nejen pracovní zkušenosti, ale i historické události, které jeho generaci neminuly – období normalizace, změny po roce 1989 i proměna české společnosti. Přesto si dokázal uchovat jistý nadhled a schopnost nebrat věci zcela tragicky.
Zcela jiný tón však dostává kapitola jeho posledních let. S přibývajícím věkem začal omezovat veřejná vystoupení, méně hrát a postupně se stahovat do soukromí. Významnou roli v tom sehrál i vážný úraz v roce 2024, o němž se psalo v médiích – pád, který ho na delší dobu vyřadil z běžného života a přiměl přehodnotit tempo i priority. Tento moment se stal jakýmsi zlomem: z aktivního herce se začal stávat spíše pozorovatel vlastního života. K úrazu svým typickým sebeironickým způsobem mimo jiné poznamenal: „Vypadám jako Frankenstein… zamotal jsem se, spadl a rozmlátil si ústa.“
Pozornost však vzbudilo především nedávné rozhodnutí Nárožného přesunout se s manželkou do jihočeského městečka Třeboň, kde žije v bytě, jehož přízemí obývá pohřební služba a odkud má přímý výhled na místní hřbitov. Tato skutečnost působí na veřejnost téměř symbolicky – jako by si vědomě zvolil prostředí, které mu denně připomíná konečnost lidského života. Sám k tomu s typickým nadhledem poznamenal, že mu to nevadí, ba naopak: že ho to uklidňuje a dává věcem správnou perspektivu. Dokonce se nechal slyšet, že by si dokázal představit, že bude jednou pohřben právě zde.
Tento postoj není ani tak morbidní, jak by se mohlo zdát, ale spíše filozofický. Nárožný vždy patřil k lidem, kteří dokázali o životě přemýšlet s odstupem, a stáří u něj tuto vlastnost ještě prohloubilo. Jeho odchod do ústraní tak nepůsobí jako útěk, ale spíše jako vědomé rozhodnutí – uzavřít se do klidnějšího prostoru, kde může reflektovat svůj život bez tlaku veřejnosti.
Je to zvláštní kontrast: muž, který celý život bavil tisíce lidí, dnes tráví čas v tichu, s výhledem na místo posledního odpočinku. A přesto v tom není tragika, ale spíše smíření. Možná právě tím zůstává Petr Nárožný tím, čím byl vždy – pozorovatelem lidského osudu, jen tentokrát už více toho vlastního.
Internetové zdroje:
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/644204-herec-petr-narozny-se-osklive-zranil-jsem-strasne-pomlaceny-popsal
https://atlas.centrum.cz/clanek/petr-narozny-slavi-88-a-z-prahy-se-prestehoval-do-trebone-z-okna-se-diva-na-hrbitov-a-nemuze-si-to-vynachvalit-191070?lp=1
http://www.csfd.cz/tvurce/1234-petr-narozny/prehled/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096000000-petr-narozny/
Knižní zdroje:
JUST, Vladimír. Slovník českých filmových herců. Praha: 2010. 1. vydání. ISBN 978-80-7388-123-4.
BŘEZINA, Václav. Čeští herci a herečky. Praha: Libri, 2012. 2. vydání. ISBN 978-80-7277-456-7
