Článek
Předmětem jednání byla migrační situace v Evropě a otázka toho, jak ji koordinovaně řešit. Schůzky se zúčastnili ministři vnitra Německa, Francie, Dánska, Polska, Rakouska a České republiky.
Pozván byl také evropský komisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner. Zúčastnění ministři diskutovali o tom, jak omezit nelegální migraci do zemí Evropské unie a bojovat proti převaděčům a obchodu s lidmi. Toto se jim dlouhodobě a výrazně nedaří, voliči to vnímají a svoji nespokojenost dávají také najevo.
Summit na Zugspitze je další snahou německého kancléře Friedricha Merze zpřísnit migrační a azylová pravidla, tentokrát na evropské úrovni. Již v květnu došlo ke zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích.
Odmítáni mají nově být podle oficiálních instrukcí i lidé, kteří chtějí v Německu požádat o azyl (s výjimkou dětí, těhotných žen nebo těžce nemocných osob). Německo navíc zahájilo deportace do Afghánistánu, na který se nucené vystěhování migrantů dosud nevztahovalo. V budoucnu plánuje deportace také do Sýrie.
Migrace je v současnosti v Německu stále jedním z hlavních společenských a politických témat. Silně ovlivnila také volby a předvolební kampaň, během níž byla jednou z nejskloňovanějších otázek. Merz tehdy voličům slíbil, že pokud jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU/CSU) volby vyhraje, jeho vláda vůči migraci oproti předchozím značně přitvrdí.
Ve srovnání s kabinetem Olafa Scholze se mu to jednoznačně daří, a oproti funkčním obdobím Angely Merkel to platí dvojnásob. Jak se koneckonců nechal k otázce migrace slyšet sám Merz, Německo situaci nezvládlo (čímž narážel na památné prohlášení kancléřky Merkelové „Wir schaffen das“ během uprchlické krize v roce 2015). Zůstává otázkou, zda Merzovy iniciativy ohledně migrace budou Němcům stačit.
Přestože si kancléř a „jeho“ CDU/CSU v posledních průzkumech oproti posledním měsícům polepšili (ve volbách by získali 27 %), na záda jim dlouhodobě dýchá a vysoké popularitě se těší Alternativa pro Německo (i nadále má nad 20 % voličských preferencí).
Friedrich Merz do funkce nastoupil v opravdu složité době. Kromě migrace se musí vypořádat také se stagnující ekonomikou, a především nestabilní mezinárodní situací.
Merz se snaží vyprofilovat jako silný lídr i na poli zahraniční politiky. Od května, kdy se ujal funkce spolkového kancléře, absolvoval řadu bilaterálních schůzek s evropskými státníky. Jeho první zahraniční cesty vedly do Paříže a Varšavy.
Úspěšně v červnu v Bílém domě jednal také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, přestože jej v minulosti kritizoval v souvislosti s americkým postojem vůči válce na Ukrajině. Před několika dny Merz v Downing Street 10 také uzavřel historickou dohodu o přátelství a spolupráci se Spojeným královstvím. Zásadní je příslib obranné spolupráce a vzájemné pomoci.
