Článek
Drtivá většina nás všech v téhle malé zemi, včetně premiéra, prezidenta a mnoha dalších veřejně činných osob chceme mír, na prvním místě. Je to tak samozřejmé, že to ani nemusíme říkat. A je to samozřejmé stejně, jako když pomáháme Ukrajině vzdorovat hloupé válečné agresi tak trochu i za nás.
Paní Schillerová potvrzuje svou nechvalnou pověst, je nekompetentní, neschopná a současně všeho (zlého) schopná. Je zvláštní, jak se u nás změnilo politické klima, ještě před několika lety by se taková osoba po evidentních přešlapech a téměř kriminálních činech sama odporoučela někam, kde by na ni nebylo vidět. Vzpomeňme například její (jejich) největší kiks, kdy poslali Česko mezi banánové republiky a zařídili nejdražší obsluhu státního dluhu na hromadu let dopředu. A i dluh samotný vysunuli do astronomické výše jen kvůli svým osobním zájmům. O kauze jejího bytu, fotografa, kadeřníka a dalších papalášských móresů ani nemluvě.
U vědomí toho všeho Schillerové výkřik o míru jen ukazuje její nízkost, k tomu totiž není potřeba ani znalost a ani odvaha. Lidé, kteří dnes zastávají důležitá místa, od premiéra, přes ministra vnitra a ministryni obrany naštěstí tu znalost i odvahu mají. I proto reagují správně a mají „koule“ se za nás vyjádřit, postavit se za Ukrajinu, za Izrael, ale hlavně proti někomu, například proti Rusku, proti Putinovi. Bez keců tak dělají to, o čem právě Schillerová podpásově vykřikuje na sociálních sítích: staví se za mír. Protože darebákům se nesmí ustupovat.
Ještě že tam jsou, nedovedu si představit, jak by to vypadalo s trojlístkem populistických celebrit Babiš-Schillerová-Havlíček. Teda dovedu, ale nechci. A už nikdy doufám nebudu muset.