Článek
Lež provází Andreje Babiše celý život, od jeho éry komunisty, estébáka, něco jako podnikatele a něco jako politika. Plynule a vždy lže o věcech nezásadních stejně, jako o těch zásadních až fatálních.
Bez mrknutí oka lhal o svém synovi zavlečeném na Krym, o původu svého majetku, o dotacích na Čapí hnízdo, o nemovitostech ve Francii a praní špinavých peněz či o svém povědomí o hnusných praktikách jistého činovníka ANO Faltýnka. Výčet lží je široký, dá se říct, že Babišovi evidentně chybí jisté morální klapky, které slušnému člověku brání takhle odporně jednat v osobním i veřejném životě. Prostě kdekoliv.
A tak je s podivem, kde se v českých lidech bere až frenetické zalíbení v někom, kdo už v životě porušil kde co (v případě Čapího hnízda se jedná o krádež) na cestě k moci a komu je férové jednání cizí stejně, jako například slušná čeština, když už se tak vehementně označuje za Čecha.
Je to sotva rok, co se podařilo otočit vývoj inflace v Česku z téměř dvouciferných čísel na jednu z nejnižších hodnot v Evropě. Vysokou inflaci způsobili svojí nesmyslnou rozhazovačností a neschopností Babiš, Havlíček a Schillerová a zařídili tak na dalších několik let vysoké ceny potravin, drahé hypotéky a obecně drahý život všech. To vše pak roztočilo smyčku tlaku na zvyšování mezd a obvinilo z vysokých cen nově nastoupivší vládu, aniž ta by měla jakýkoliv vliv na ceny čehokoliv.
A Babišovy lži jsou tu zase. A v případě nedej bože jeho dalšího vládnutí se scénář nutně bude opakovat se všemi negativními důsledky, kterých už několikrát celkem snadno dosáhl. Aktuálně lže o možnosti snadného vykoupení ČEZu, o tom, jak sníží daně živnostníkům, jak vytáhne z šedé ekonomiky stovky miliard (ekonomové prokázali, že je to nesmysl), jak zruší důchodovou reformu (nezruší, je to funkční model zachraňující důchodový systém na roky dopředu), kolik dá tomu, a kolik dá onomu. Realita? Nedá, nezruší, nevytáhne. Prostě lže. A ono to v české kotlině stačí.
Vzpomínáte, jak minule sliboval, že bude papír do tiskáren a toaletní papír nakupovat hromadně pro všechny státní instituce a jak tím vyřeší rozpočet? Hloupost nad hlouposti, která popírá základní tržní mechanismy a ukazuje na jednoduchý a viditelný Babišův záměr. Nalhat lidem cokoliv. Čas běží a paměť je krátká.
Poslední Babišova lež je stará sotva den: „Radši bych se zabil, než abych nedodržel slovo.“ Řekl Babiš voličům v Brně. No úplnej Mirek Dušín. A je to opět lež, protože pokud se jedná o předvolební sliby, Babiš slovo zcela jistě nedodrží. Už teď ví on i my, že věta „Radši bych se zabil“ bude muset být naplněna, aby i v tomto dodržel slovo. Myslíte, že se pak „zabije“?
Pro Babiše slovo nic neznamená. Řekne cokoliv. Cokoliv nesmyslného, cokoliv za hranou, prostě cokoliv. A neznamenají pro něho nic ani lidé, kterým je adresuje a od kterých potřebuje hlas. Nemá vize ani odbornost, nemá morálku ani slušnost.
Jeho neschopnost je fatální, ale ekonomické důsledky takové neschopnosti se nakonec vždycky nějak podaří narovnat. Složitě, dlouho, ale jde to. Bohužel morální devastace, kterou tady se svými nohsledy způsobil, se jen tak nenarovná. Je to podobně těžké, jako se zbavit strachu z války nebo nánosů komunismu. Co naplat, odporné důsledky jednoho zbytnělého ega bez sebereflexe si budou muset odžít další generace.
