Článek
Možná jsi také znal starší manžele, kteří spolu prožili většinu života. I po desítkách let se k sobě chovali s něhou a úctou a pro mladší lidi byli důkazem, že dlouhé manželství nemusí skončit lhostejností. Když jeden z nich zemřel, druhý ho někdy následoval už po několika týdnech. Jako by s odchodem milovaného člověka ztratil také sílu pokračovat dál. Podobné příběhy se vyprávějí po generace a často v nás vyvolávají dojem, že někteří lidé jsou tak silně propojení, že jeden bez druhého nedokáže žít. Jenže může mít takové pouto skutečně vliv na délku života? Dokáže hluboký žal narušit fungování lidského těla natolik, že člověk zemře? Odpověď je překvapivě blízko tomu, čemu lidé odedávna říkají zlomené srdce.
Žal se neodehrává jen v hlavě
Když přijdeš o člověka, se kterým jsi sdílel desítky let, neztrácíš pouze partnera. Mění se celý tvůj každodenní život. Najednou nemáš komu vyprávět, co se ti během dne přihodilo, s kým si dát ranní kávu ani koho večer očekávat doma. Zmizí drobné rituály, které se za dlouhá léta staly samozřejmostí. Tělo přitom reaguje na ztrátu podobně jako na jinou mimořádně stresující situaci. Můžeš špatně spát, ztratit chuť k jídlu, cítit vyčerpání, mít potíže se soustředěním nebo být mnohem citlivější na další zátěž. Silný stres ovlivňuje také hormonální a nervový systém, krevní tlak i činnost srdce. Pokud má člověk už předtím zdravotní potíže, může pro něj taková zátěž představovat další riziko. Žal tedy není jen smutek, který musíš překonat v hlavě. Je to zkušenost, která může zasáhnout celé tělo.
Syndrom zlomeného srdce skutečně existuje
Pojem zlomené srdce nemusí být jen romantickou metaforou. Existuje zdravotní stav známý jako syndrom zlomeného srdce, odborně „takotsubo kardiomyopatie“. Může se objevit po silném emočním nebo fyzickém stresu, například po smrti blízkého člověka, rozchodu nebo jiné náhlé životní události. Část srdečního svalu náhle zeslábne a srdce nedokáže pumpovat krev tak, jak má. Příznaky mohou připomínat infarkt, včetně bolesti na hrudi a dušnosti. Ve většině případů se srdeční funkce postupně obnoví, stav však může mít i závažný průběh a v některých případech končí smrtí. Přesný mechanismus není ve všech detailech objasněný, významnou roli ale pravděpodobně hraje prudká stresová reakce organismu. Neznamená to, že každý člověk, kterému zemře partner, riskuje srdeční selhání. Ukazuje to však, že mezi psychickým otřesem a fyzickým zdravím existuje přímé spojení.
Proč někdy zemře i ten, kdo zůstal
Pozůstalí lidé mají po smrti partnera v průměru vyšší riziko úmrtí než lidé, kteří podobnou ztrátu neprožili. Nejvýraznější bývá toto zvýšení v prvních měsících. Důvodů může být několik a často se vzájemně kombinují. Partner mohl dlouhodobě pomáhat s péčí o nemocného, připomínat mu léky, zajišťovat jídlo nebo ho doprovázet k lékaři. Po jeho smrti se může každodenní péče o vlastní zdraví zhoršit. Někdo přestane pravidelně jíst, jiný začne pít více alkoholu, zanedbává léčbu nebo se uzavře před okolím. U starších lidí může být zásadní také ztráta člověka, který jim pomáhal zvládat běžné úkoly a udržoval je v kontaktu se světem. K tomu se přidává stres, poruchy spánku a někdy i zhoršení již existující nemoci. Když tedy jeden z manželů zemře a druhý ho brzy následuje, nemusí jít o jedinou příčinu. Zármutek může být jedním z faktorů, které přispějí k celkovému zhoršení zdravotního stavu.
Znamená to, že bez partnera už nedokážeme žít?
Takový závěr by byl příliš zjednodušený. Někteří lidé po ztrátě partnera vážně onemocní či jsou pohlceni depresí, které se až do smrti nezbaví. Jiní prožijí dlouhé období smutku a postupně si vytvoří nový život. Záleží na jejich zdravotním stavu, okolnostech úmrtí, podpoře okolí i na tom, jaké další zátěži čelí. Dlouhé manželství navíc často znamená, že oba partneři sdíleli podobný životní styl, stravovací návyky i prostředí. Mohou mít také podobné zdravotní rizikové faktory. Když jeden zemře, druhý už může být sám ve špatném zdravotním stavu, i když to dosud nebylo tolik vidět. Je proto důležité nezaměňovat souvislost s jistotou, že příčinou smrti byl výhradně žal. Přesto zůstává nepochybné, že ztráta blízkého člověka může zdraví vážně ovlivnit. Láska sama o sobě sice nezaručuje delší život, ale vztah, který člověku poskytuje oporu a smysl každodenního života, může být důležitou součástí jeho celkové pohody.
Jedná se připomínku toho, že vztahy nejsou jen součástí našeho citového života. Ovlivňují naše návyky, každodenní fungování i to, jestli máme pro koho ráno vstát.
Zdroje:
Ennis Jeffrey a Umair Majid (2021). “Death from a broken heart”: A systematic review of the relationship between spousal bereavement and physical and physiological health outcomes.
American Heart Association. Is Broken Heart Syndrome Real?
Carey, I. M. a kol. (2014). Increased risk of acute cardiovascular events after partner bereavement: a matched cohort study. JAMA Internal Medicine.
Graff, S. a kol. (2016). Long-term risk of atrial fibrillation after the death of a partner.
