Článek
Během rozhovoru jsi musel hlídat každé slovo, vysvětlovat své postoje, obhajovat rozhodnutí nebo poslouchat další stížnosti a výčitky. Někdy jsi dokonce odcházel s pocitem, že jsi udělal něco špatně, přestože sis původně chtěl jen popovídat. Takoví lidé nemusejí být na první pohled nepříjemní. Často dokážou být zábavní, společenští a v určitých chvílích dokonce velmi pozorní. Jenže jejich přítomnost tě postupně stojí víc energie, než kolik ti do života přináší. A přesto jim dál otevíráš dveře. Proč?
Proč jim stále dáváš další šanci?
Někteří lidé mají zvláštní schopnost obrátit téměř každou situaci ve svůj prospěch. Když jim něco vytkneš, okamžitě se začnou bránit a nakonec vysvětluješ, proč sis vůbec dovolil něco namítnout. Když s nimi nesouhlasíš, berou to jako útok. Když se ti něco podaří, dokážou tvou radost zmenšit poznámkou, která tě přiměje pochybovat, jestli máš vůbec důvod slavit. Jindy tě zahrnou svými problémy, očekávají pochopení a pozornost, ale o tvé starosti se zajímají jen okrajově. V takovém vztahu se postupně přestáváš cítit jako rovnocenný člověk. Stáváš se někým, kdo musí neustále vysvětlovat, uklidňovat, ustupovat nebo napravovat náladu druhého. A právě tohle dlouhodobé přizpůsobování dokáže člověka vyčerpat.
Možná si říkáš, že bys měl takového člověka jednoduše ze svého života vyškrtnout. Jenže vztahy nejsou tak jednoduché. Někdy jde o rodiče, sourozence, partnera, dlouholetého přítele nebo kolegu, se kterým se denně potkáváš. Máte společnou minulost, zážitky a chvíle, kdy vám spolu bylo dobře. Právě na ně často vzpomínáš, když přemýšlíš, jestli už není čas odejít. Další důvod bývá pocit odpovědnosti. Víš, že druhý člověk prožívá těžké období, má své problémy nebo se sám necítí dobře. Nechceš mu přidělávat další starosti, a tak znovu ustoupíš. Někdy se bojíš konfliktu, jindy odmítnutí nebo toho, že budeš v očích ostatních vypadat jako sobec. A pak je tu ještě jedna velmi silná věc: naděje, že se všechno vrátí do podoby, jakou měl váš vztah kdysi.
Postupně přestáváš být sám sebou
Dlouhodobý kontakt s člověkem, vedle kterého se necítíš dobře, se neprojevuje jen únavou po společném setkání. Začneš předem přemýšlet, v jaké bude náladě, co mu raději neříkat a kterým tématům se vyhnout. Někdy dokonce upravuješ vlastní chování jen proto, abys předešel nepříjemné reakci. Postupně se naučíš potlačovat nesouhlas, skrývat radost nebo raději mlčet, protože víš, že každá otevřená reakce může vyvolat další problém. Tělo přitom reaguje na dlouhodobé napětí také. Hůř se uvolňuješ, můžeš být podrážděnější, hůře spát a přenášet si nepříjemné rozhovory ještě dlouho do dalších částí dne. Někdy si ani neuvědomíš, kolik pozornosti a energie věnuješ člověku, který právě není ve tvé blízkosti. Stačí, že očekáváš další telefonát, zprávu nebo setkání. A už předem cítíš napětí.
Jednou z největších chyb bývá představa, že musíš druhému člověku nejprve dokonale vysvětlit, proč ti jeho chování vadí. Zkusíš to jednou, podruhé, potřetí. Jenže místo změny přicházejí další výčitky, zlehčování nebo sliby, které vydrží jen několik dní. Přitom máš právo rozhodnout, kolik času a energie chceš určitému vztahu věnovat. Nemusíš zvedat každý telefon, odpovídat okamžitě na každou zprávu ani být neustále k dispozici. Někdy stačí odmítnout další setkání, ukončit rozhovor, který se znovu mění v nepříjemnou hádku, nebo jasně říct, co už dál tolerovat nebudeš. Hranice nejsou trestem pro druhého člověka. Jsou způsobem, jak chráníš vlastní prostor. A pokud je někdo opakovaně nerespektuje, máš právo kontakt omezit, případně ho úplně ukončit.
Všímej si, jak se vedle lidí cítíš
Zkus se někdy zamyslet nad tím, s kým se ve svém životě cítíš skutečně dobře. Vedle koho můžeš mluvit otevřeně, smát se, nesouhlasit a nemusíš přemýšlet nad každým slovem? Kdo tě vyslechne, aniž by okamžitě stočil rozhovor k sobě? A kdo ti naopak dokáže zkazit náladu jedinou poznámkou? Nemusíš nikoho soudit ani rozdělovat lidi na dobré a špatné. Stačí si přiznat, jak na tebe jednotlivé vztahy působí. Ne každý člověk, kterého máš rád, musí mít neomezený přístup do tvého života. A ne každému, kdo tě potřebuje, musíš být neustále k dispozici.
Tvůj čas a energie jsou vzácné. Věnuj je lidem, před kterými nemusíš nic předstírat a nosit masku. A to ani masku soucitu či pochopení.
Zdroje:
How To Set Healthy Boundaries
Manage stress: Strengthen your support network
