Článek
OCD je definováno jako nutkavé myšlenky vedoucí ke kompulzivnímu chování. Když člověk takovému chování podlehne, spadne do výše zmíněné bludné smyčky. Nepodlehne-li, dostaví se silná úzkost. Bludnou smyčku tvoří rituály, jež se jedinci usadí v hlavě a nemůže je z ní vyhnat. Čím víc se je snaží potlačit, tím naléhavěji dorážejí a způsobují mu pocit, že zešílí, pokud je okamžitě neuspokojí. Obsedantně kompulzivní poruchou trpí ve větší či menší míře překvapivě vysoké procento populace.
Příklady nejčastějších druhů obsedantně kompulzivní poruchy:
- Vtíravá potřeba neustále si mít ruce a dezinfikovat věci okolo sebe vycházející z patologického strachu z nečistot a bakterií.
- Dotěrná nutnost kontrolovat, zda jsou věci v pořádku. Ať již je to ujišťování se, zda jsme zamknuli dveře, vypnuli sporák nebo zastavili vodu v koupelně.
- Perfekcionismus při práci. Nekonečné upravovaní vlastně již hotového díla, které člověk není schopen s konečnou platností ukončit.
- Může to ale být i záležitost, která je rozumově neodůvodnitelná, protože se netýká ničeho, co by nám mohlo způsobit škodu či nás ohrozit. Například naléhavé volání po tom, abychom narovnali obraz, který se nám zdá nakřivo. Malá skvrna na okně, kterou prostě musíme okamžitě odstranit stůj co stůj. Jinak uspořádané věci na pracovním stole, než jak jsme to zvyklí.
Hranice mezi dotěrným zlozvykem a závažnou kompulzivní poruchou je velice tenká a člověk z první kategorie se do té druhé dostane rychleji, než by se nadál. Proto je dobré nepodceňovat první příznaky vtíravých myšlenek a ihned pracovat na jejich zvládnutí. Přičemž platí, že nejhorším způsobem k jejich odstranění je bojovat s nimi a snažit se je silou vůle zatlačit. Nutkavost se pouze přesune z vědomé části mozku do nevědomé, nijak se tím však její oheň neuhasí. A vypukne-li požár naplno, nic jiného než antidepresiva a psychiatrická pomoc nepomohou.
CO ZARUČENĚ NEFUNGUJE:
Zakázat mozku, že na něco nesmí myslet. Schéma komunikace s mozkem totiž potom vypadá následovně: „Nesmím na to myslet! To je ono, teď na to nemyslím. Ale to ne…když jsem si uvědomil, že na to nemyslím, tak to znamená, že na to vlastně myslím.“ Být si totiž vědom toho, že na něco konkrétního právě teď nemyslím zákonitě znamená mít to pořád na paměti.
JEDNA Z MOŽNÝCH TECHNIK:
Přijmeme-li OCD jako součást naší osobnosti a porozumíme-li jejím spouštěčům, je reálné se s ní vypořádat modifikací příslušných myšlenkových vzorců. Jednou z možných technik je nezakazovat si kompulzivní chování, ke kterému nás nutkavé myšlenky nabádají, ale odložit jej na později. Říct si: „Za chvíli tě, ty má nutkavá potřebo, uspokojím. Neboj se, taky na tebe dojde. Ale až dokončím to, co teď dělám. Až vstanu, tak jsi hned na řadě.“
Zkrátka nepanikařit. Nebrat ji jako nepřítele. Nebojovat s ní. Nezatlačovat ji do pozadí. Nebýt vůči sobě znechucen za to, že mne takovéto myšlenky napadají. Vzít tyto myšlenky jako temnější stránku své povahy, ovšem zároveň jako stránku, které je také potřeba se věnovat. Chce to trpělivost a shovívavost vůči sobě.
Udělejte si z dovolené elixír zdraví se dozvíte v tomto článku.
Jak odemknout 13. komnatu své duše se dočtete v tomto článku.
