Článek
Český lev dal možnost společnosti poznat křivdu páchanou na ženě! Tentokrát ústy umělkyně a aktivistky. Paní, či snad slečna (omlouvám se, ale vzdělání o osobních poměrech umělkyně jsem si nedoplnil), Daria Kashcheeva, umělkyně která považovala za důležité seznámit českou kulturní scénu a představit nám svůj těžký úděl, úděl studentky před čtyřicátým rokem věku. Příběh ženy, ženy které se nedaří skloubit svůj pracovní a osobní život. Zaznamenal jsem následně odezvu v tisku na toto téma! Velké množství informací o těžkém údělu umělkyň, některé o vyčerpaných bezohledným chováním celého nechápajícího světa a řítících se cestou z ceremoniálu po schodech dolů. Zaznamenal jsem i rozhořčené reakce, reakce odsuzující necitlivé muže, přerušující umělkyni a reakce „spravedlivě“ pobouřené. Umělkyně která v projevu nehodlala vynechat ni čteného slůvka. Nezabralo varování o délce projevu, zkusíme důrazné varování. Chceme přeci pravidla! Chceme pravidla pro všechny! Opravdu?
To je náš cíl, narovnejme pravidla! Ať to stojí, co to stojí! Každému stejným metrem! Nebo ne? Co obyčejný muž? Muž který nemusí být zrovna umělcem, jen muž který ví, že čísla o kterých se hovoří jako o průměrném věku dožití jsou pro něj jen bohapusté lži! Lži obalené do záměrných statistických chyb! Napadá mě slavná scénka nejmenovaného komika, „statisticky jste snědl půlku kuřete!“ Jen s nepatrným rozdílem, neměl jste ani sousta z onoho bájného ptáka, zatímco jste ale kuřátko koupil a také téměř celé zaplatil! Můžete si jako muž zavzpomínat, vzpomenout si na potlačenou slzu v oku, to když za branami vojenských útvarů jste jako odvedenec s posledním vlasovým porostem přicházel o 1 až 2 roky svobody, někteří o své vyvolené, nemluvme zde prosím o důstojnosti, někteří nešťastníci však i o život. (To, že někteří z nás potřebovali vojenskou službu jak pověstné „prase drbání“, to je zas jiný příběh).
K meritu věci! Kdy nahlas někdo vysloví, tu všem mužům známou pravdu? Pravdu o tom, jak je to s věkem dožití, pravdu o tom, kolik muž a žena vyčerpají prostředků v zaslouženém důchodu, prostředků v poměru k odvedené částce, v datech, neúprosně a logicky, nenechá se přerušit moderátorkou, poplivat zbytkem diskutujících?
Muž!
Musí to být Muž, muž beze strachu, muž který ví, že budou zmíněny všechny porodní, menstruační i jiné bolesti, bolesti které nezažil, a tedy by měl především mlčet! Měl by mlčet, počkat, počkat až zemře, zemře nejlépe bez řečí a o nějaký ten den, týden, měsíc či rok dříve než Žena! Ta si následně zaslouženě užije svůj přidělený vdovský důchod, muž totiž obvykle pracoval, muž odvedl daň své společnosti! I průměrná Žena, buďme spravedliví! Ta pak ale, samozřejmě statisticky, již jen více čerpá. Statistiky o mužích, kteří, co by vdovci, marně a podmračeně hledí do budoucnosti, sami, sami a mnohdy bez důchodu po zemřelé partnerce. Články o těchto mužích jsou nedohledatelné, neexistující a jak se tak říká a píše, „není po nich zjevně společenská poptávka“. Chcete být teď v závěru konkrétní, a nebo budeme korektní? Nesnažím se ani o jedno! Pokud si přesto dosadíte průměrná čísla, odvedl průměrný muž, odvedla průměrná žena, čerpal průměrný muž, čerpala průměrná žena, připočtete vdovské a vdovecké důchody, zjistíte, že průměrná žena čerpá o 1/3 více peněz ze systému do kterého přispěl o 1/3 více muž. Au! No jo, ale my muži nerodíme! Jen prostě umřeme dřív, jistě si za to stejně můžeme sami! Tak sláva, budeme mít průměrný věk dožití, co na tom že všichni lžeme! Kupředu levá! 76 let, tak dlouho žije dnes průměrný muž, 82 let průměrná žena! Průměrný muž zemře bez naděje na vládou zmíněný průměrný věk dožití! A ještě o tom nemá mluvit! Nebo by neměl? Nebo jak je to? Jistěže to není pouhá aritmetika a není to 11 let jak se na první pohled zdá. Kdo dožil 65, odečtou mu spravedlivě všechny, kdož zemřeli dříve. To aby se počítalo správně. I na to se myslí, když tvoříme průměr pro blaho všech!
Doufám, že ještě než zemřu, budu moci zakusit umělý, elektricky vyvolaný, pocit menstruačního příznaku! Abych dobře věděl, žena si to volno navíc každý měsíc opravdu zaslouží. Tu máš! Ránu elektrikou, abys věděl ty hloupý! O tom se totiž mluvit musí, o tom se mluvit má a mluvit může!
