Článek
Nedávno se u nás sešla společnost, mezi níž patřil i žák z devítiletky s pověstí chytrého kluka. Chtěl jsem ho zaměstnat, aby se mezi dospělými nenudil, a také si ověřit jeho reputaci. Vzhledem k tomu, že byl přítomný instalatér, dal jsem mu příklad: Jestliže jeden instalatér namontuje záchod za 1 hodinu, za jak dlouho ho namontuje 10 instalatérů? A žasnul jsem. Ten starší instalatér nechtěl být zahanben klučíkem, a proto rychle vystřelil: Asi za 5 minut. Klučina tu otázku nejdříve zpracoval v hlavě, a s malým zpožděním odpověděl: Vždyť se tam ale nevejdou! Jestlipak instalatér zpětně zpytoval svědomí a přiznal sám sobě, že to nezvládnul a troufnulo ho dítě. Určitě by se vymlouval, že si myslel….Neuvědomil si, že to nebyl početní příklad, ale logická úloha – pro myslícího. Zmanipulovaná věta fungovala – jak pro koho.
A tehdy jsem si naplno uvědomil tu zrůdnost manipulace. Jak jednoduché je ovládnout mysl nemyslících. Stačí jedna specifická navádějící (nebo spíše zavádějící) věta, při jejímž opakování je nemyslící tak zmanipulován, že se z něj může stát trvale hysterický (náboženský) fanatik, jehož normalizace už není možná.
Takovouto rafinovanost zneužívají reportéři, když kladou navádějící otázky, a tázanému nedají na výběr, protože chtějí slyšet právě jen tu správnou populistickou a bezpečnou odpověď. Na př.: Co si myslíte o dlouhodobě trestně stíhaném Babišovi? Nebo: Kolik % HDP máme dát na obranu, abychom se ubránili Rusku? Nebo: Proč je elektřina z OZE nejlevnější? Proč je komunismus horší než fašismus? Zatím co se měli ptát: Co si myslíte o Babišovi? Chce nás Rusko napadnout? Je elektřina z OZE nejlevnější? Jde porovnat komunismus s fašismem?
Manipulaci běžně používají politici pro svůj prospěch. Takže účelově plynule lžou k jakémukoliv tématu, jako když tiskne, což důvěřivce tak intenzivně dojme, že těm opakovaným blábolům uvěří, čímž se tak stanou pro společnost nebezpeční, protože jsou mimo realitu.
A tady je jádro pudla. Co když ti zmanipulovaní tvoří většinu společnosti? Pak se vývoj ubírá podle jejich taktovky. Podle psychiatra Cyrila Höschla (zde) zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Těmto lidem, a je to polovina národa, uniká mnohotvárnost a mnohoznačnost světa. Někdy se tomu říká černobílé myšlení. Při tom každý je přesvědčen, že patří k té rozumné části společnosti.
A jak je to v současné letité éře, zasvěcené obnovitelným zdrojům energie (OZE)? Byl nastolen manipulativní narativ, že je třeba transformovat energetiku, aby se minimalizovala uhlíková stopa, čímž se ochladí atmosféra planety do té míry, že si budeme žít jako v ráji. Aby toho bylo dosaženo, vyvinuly se čisté zdroje energie OZE. Jejich podstatná nevýhoda spočívá v tom, že produkují elektřinu jen občas a nahodile. Proto jejich existence musí být umožněna a podpořena klasickými a stabilními elektrárnami (uhelné, plynové, jaderné, vodní). Bez jejich podstatné součinnosti by se sláva OZE rozplynula jako pára nad hrncem při zatmění a bezvětří.
Direktivní prosazování tohoto energetického narativu si vynutilo podstatné zesilování elektrické přenosové soustavy, což dříve nebylo zapotřebí. Při nadprodukci z OZE se energie musí AKUMULOVAT do nákladných bateriových úložišť, nebo dokonce hříšně likvidovat v mařičích energie, což dříve nebylo zapotřebí. Tento evidentní ekonomický paradox přesto neodrazuje stupidní zabedněnce od pokračujícího škodolibého blbnutí, i když se tím podstatně zdražuje elektřina. Ze zvýrazněných frází lze jednoznačně prohlásit, že ideologie OZE je nelogická a proto tato absurdní cesta společnosti nemůže skončit dobře. Přesto se na té mystifikaci stále intenzivně pracuje, i když se už začíná prosazovat realita. Bez berličky v podobě vysokých investičních a provozních dotací jsou OZE neschopné ekonomického tržního provozu a zůstávají opuštěné jako torza lidské chamtivosti, důvěřivosti a blbosti. Rozumní lidé se začínají bránit nátlaku populistických politiků, jejichž infantilní snahou je akcelerování této zhoubné energetické filozofie všude tam, kde to jen jde. O velkoplošném zasvinění přírody už raději ani nemluvě.
