Článek
Oprostím se od složitých politických a historických souvislostí a zaměřím se pouze na význam slova „pomoc“. V případě Ukrajiny je to už ale prázdné slovo, neustále frázovitě omílané statečnými politiky do omrzení. Jaký je reálný efekt této bohulibé pomoci – Ukrajinci nadále bojují, umírají a emigrují. Svéprávné území Ukrajiny se zmenšuje, města jsou vybombardovaná, dokonce se chystá evakuace hlavního města Kyjeva. Tak to je projev té diletantské „pomoci“ – eskalování války - tudíž opak infantilních přání populisticky snaživých politiků. Toto absurdní počínání nakonec došlo i zarputilým „pomocníkům“, proto raději změnili terminologii záchrany na „muniční aktivitu“. Teď už je to úsilí jednoznačné a legitimní – dodávat na Ukrajinu zbraně, což podnítí další válčení a namastí kapsu zbrojařům a korupčníkům.
Nevidím do černé duše Zelenského, ale realita napovídá názoru, že chce svou urputnou a neotřesitelnou statečností postupně během dalších válečných let vymazat Ukrajinu z mapy, anebo do války s Ruskem zatáhnout nejen Evropu, ale i USA. Doufám, že se mu ta světová válka nepovede. Prezident má pro svůj národ udělat to nejlepší, co v dané situaci jde, a umožnit jeho přežití. My jsme však svědky letité likvidace Ukrajinců. Snaživí političtí mírotvůrci jednají, jednají a jednají, aby se v reálu neustále válčilo, válčilo a válčilo. To je skryté nebezpečí blbých nebo spekulativních politiků! Jejich snaha je však přesto oceňována, ale bohužel jen důvěřivými primitivy, kterým nebylo Bohem shůry dáno.
