Článek
Aby vznikající EU získala pozornost, využila k tomu líbivou, a v začátku populární, ideologii GD. Po ustálení pozice nabrala sílu a ve jménu ekologické vize zelených zítřků upevňovala moc strašením. Jistě každému jsou známy fráze: dekarbonizace, oteplování planety, uhlíková stopa, emisní povolenky, klimatický cíl a emisní limit. Těmito slogany si vynucovala pozornost a trestala neposlušné, čímž postupně převzala mocenskou nadvládu nejen nad Evropou, ale dokonce i nad jednotlivými vládami – a to bez boje, jenom zastrašováním a pokutováním. Takovéto nevyvážené uspořádání sil vyvolává představu studené války EU s Evropou. Z toho je zřejmé, že společenská režie se nyní nachází v rukách infantilních fanatiků, jejichž stupidita je bezmezná.
EU definovala nepřítele lidstva – je to kouř, který ničí životní prostředí a navíc otepluje planetu. Urputný ideologický boj se vede na dvou frontách: 1) Odstraněním kouře ze spalovacích zdrojů (zejména uhelné elektrárny a automobily) a 2) Jejich náhrada za energetické zdroje bezemisní. Toto neracionální úsilí negativně dopadá na energetiku a ekonomiku. Starostlivý stát proto prozíravě vydal brožurku s návodem jak přežít 72 hodin krize.
ELEKTŘINA- Aby se mohly odstavovat „nežádoucí“ uhelné elektrárny, teplárny a doly, bylo třeba najít bezemisní energetickou náhradu. Objevily se solární panely a větrníky (OZE). Aby se jejich sporadická produkce elektřiny mohla racionálně akceptovat, musela se akumulovat do nákladných bateriových úložišť. Jejich velkoplošné rozšíření nejen že devastuje přírodu, ale dokonce nejsou schopné samostatné existence ze dvou důvodů: 1) Jejich nahodilý a nízký výkon nemůže nikdy uspokojit požadovanou spotřebu společnosti. 2) Nejsou operativně regulovatelné, takže musejí být zaštítěny mohutnými klasickými zdroji stabilní elektřiny. Tato dvě negativa už reálně přispěla k blackoutům.
AUTOMOBILISMUS- Moderní automobily se spalovacím motorem prý kouří. Moc se mi to nezdá, ale připouštím to. Proto EU rozhodla nahradit spalovací motory elektrickými. Toto infantilní a nefundované rozhodnutí má dvě úskalí: 1) Auta musí být osazena těžkými a drahými bateriemi, které zvyšují transportní hmotnost vozu, což je neefektivní. 2) Vyloučení nafty a benzinu si vynucuje nahradit jejich energii elektřinou. Kde se ale vezme takové ohromné množství elektrické energie, kterou dříve společnost nepotřebovala? Sporadické OZE to nemohou vytrhnout? Tato dvě význačná negativa přispívají k nekonečné polemice mezi spalováky a elektro. Automobilky jsou tlačeny vysokými emisními povolenkami k výrobě elektroaut, jenže není odpovídající odběr. Proto omezují svou činnost, krachují, nebo emigrují mimo nepřející Evropou. Aby se EU alespoň trochu zavděčily, vyvinuly automobilky kompromis – hybrid. Tváří se jako elektro, ale je poháněn spalovacím motorem. Protože klasické spalováky se mají přestat vyrábět, jdou hybridy na odbyt.
Dlouhé roky neustále diskutovaná a nekončící problematika nekouřících zdrojů elektřiny a elektroaut vnímavému pozorovateli naznačuje, že je něco shnilého ve státě Dánském, přestože je všechno uměle křečovitě protlačováno dotacemi, nebo pokutami. Pokud by takové inovace byly životaschopné, rychle by se samy prosadily, což je automatika trhu. Je markantní, že reálné výsledky lidského snažení jsou protichůdné. Člověk znalý triviální fyziky ví své, ale jak to sdělit stupidním ideologům v EU, kteří pod patronací gynekoložky von Leyenové mají zajištěné blahobytné živobytí, co nejdéle to půjde.
Do roka a do dne, pak se ukáže! Ale to už bude pozdě, neboť každá ideologie končí zmarem.
