Článek
V závěru mého článku se „schovává“ rozbor problematiky filtračních konvic. Protože jsou častým inventářem v kuchyních, rozhodl jsem se tuto, nebývale atraktivní problematiku, prezentovat samostatně.
XXXXX
Hysterie „pitného režimu“ znevážila kvalitu pitné vody kohoutkové, a tím odstartovala absurdní velkoprodukci balené vody v petkách, se kterými se strhla lavina. Ale nezoufejme! Řešení tohoto prekérního problému je již tady. Díky operativnímu mechanizmu tržní ekonomiky se zrodila „filtrační konvice“, která způsobí, že pitná voda kohoutková bude ještě pitnější a hlavně zdraví neohrožující. Tento objev třetího milénia, připomínající plastovou konývku do dětského bazénku, zaručí, že přežijete bez zdravotních následků tak poťouchlé období „pitného režimu“. Vysokou cenu tohoto šidítka si nemyslící důvěřivci rádi zaplatí. Úlevná jistota napití v tak exponované době je přece k nezaplacení. Extrémní počet producentů na trhu s „filtračními konvicemi“ to samozřejmě ví nejlépe. Vždyť trh s lidskou naivitou je vždy ten nejlukrativnější.
Paralelu tohoto nestydatého byznysu lze najít i v minulosti. V 15. století si naivní důvěřivci kupovali od církve zázračné papírové odpustky, čímž si zajišťovali očistu svého černého svědomí. Ale vývoj se nezastavil. Po šesti stoletích nato si jiní, ovlivnění módní vlnou, kupují plastové konvice, které svou zázračnou filtrační schopností jim zajistí zdravotní bezpečnost při napití.
„Filtrační konvice“ nemá tu čarovnou moc, aby z vody odstranila v ní rozpuštěné minerální soli, tekutiny a plyny, i když výrobci slibují nadšeným zákazníkům modré z nebe. Na to jsou třeba speciální fyzikální a chemické technologie. Může odfiltrovat pouze pevné látky a pulce. Často klame skutečnost, že se na filtru objeví prášek. To ale není „odfiltrovaná škodlivina“ ani zlořečený vodní kámen, ale běžně vysrážené stopy usazených minerálů, které jsme také vypili. Je to důkaz toho, co je ve vodě rozpuštěno. Jsou usazeny v trubkách, na kohoutku, na sprchové hlavici i v nádržce WC.
Kdyby měl filtr tu nadpřirozenou možnost k „odfiltrování“ vodního kamene, pak by v rodině za měsíc na něm vyrostla hrudka zkrystalizovaných minerálů o velikosti vejce. Ale buďme rádi, že je voda mineralizovaná. Proto se přece kupují nejrůznější minerálky. A nyní, zhypnotizováni filtrační posedlostí, se chceme minerálů v pitné kohoutkové vodě zbavit. Pak byste tedy, vážení příznivci „konvic“, pili „přefiltrovanou“, neboli destilovanou vodu H₂O, což byste asi dlouho nepřežili. To je na hlavu!!! Příroda sama zařídila, že všichni živočichové pijí vodu mineralizovanou. Kdo k ní nemá přístup, chodí lízat soli. Myslivci ji dávají jelenům, sedláci dobytku – a člověk myslící se chce minerálů zbavit!
Škoda, že se tato existenční informace o „konvicích“ nedonesla k mořeplavcům a trosečníkům. Určitě by s nadšením „filtrovali“.
Zrodilo se placebo, které zajišťuje zázračnou metamorfózu pitné kohoutkové vody na „velice lahodnou destilovanou bez škodlivin“. Kšefty jdou úspěšně, neboť „filtrační konvice“ jsou k vidění v mnoha domácnostech. Lidé bděte – neblbněte! Anebo blbněte, ale nezapomínejte často vyměňovat (kupovat!) filtry!
Výrobcům „filtrů“ vřele doporučuji, aby jejich univerzální všemohoucnost rozšířili o vesmírný prach, čímž by lidstvo bylo preventivně připraveno na možnou invazi mimozemšťanů.
