Článek
Divoké zvířecí stádo versus civilizovaná lidská společnost. Není to nedůstojné přirovnání? Je, ale pro zvířecí stádo! V tomto porovnání člověk zákonitě prohrává.
Příroda se vyvíjí miliony let metodou pokusu a omylu. Nic není dopředu předurčeno. V tomto vývojovém chaosu vítězí jen „to“, co se mnohokrát osvědčilo. Přírodní zákonitosti samozřejmě platí i pro vývoj divokých zvířecích stád (buvoli, antilopy, pakoně, zebry a mnoho dalších přírodních druhů). Během evoluce se v nich vycizelovaly, upevnily a geneticky zakódovaly pudy, které je spolehlivě provázejí bezkonfliktní existencí tisícovky let.
A co lidská společnost? Myslící člověk se svévolně a ochotně vyřadil ze sféry přírodních zákonů. Je na to pyšný, samolibý a jistý svou všemohoucností. Bohužel, zpětné vazby přírodních zákonů už není schopen vnímat, při své pofidérní nadřazenosti. A co se tedy děje? Od té doby se zoufale zmítá mezi opakujícími se válkami a revolucemi, při čemž s nekonečnými prohrami beznadějně postupuje od ideologie k ideologii. Na základě toho lze zobecnit, že civilizovaná lidská společnost ničí sama sebe, a to čím je vyspělejší, tím je to úsilí zhoubnější – civilizovaný masochismus.
Jak je možné, že myslící společnost je sebedestruktivní? Asi je to tím, že úroveň myšlení přesáhla zdravý selský rozum a je na takové výši, že už je schopno abstrahovat logiku a pragmatičnost jako nevhodný a nepraktický existenční prostředek. Pak myšlení funguje účelově vychytrale, nemravně a schizofrenicky při bezostyšném popírání přírodních zákonů.
Takováto zrůdná schopnost supermyslícího člověka dala postupně možnost vzniku různých ideologií, které se zaštiťovaly blahem lidstva (feudalismus, kapitalismus, fašismus, socialismus, komunismus). Všechny -ismy však skončily pro lidstvo špatně, až krvavě.
Každá ideologie při svém nástupu zneužívá morálně labilní část společnosti. Vyčůránkové cítí příležitost. Podesráňata se bojí a proto se přiklánějí na silnější stranu barikády, kde jsou v bezpečí. Nemyslící blbouni se nechají lehce zmanipulovat, neboť udělají to, co jim je dlouhodobě naléváno do kebule. Goebbels by měl radost. A takováto sestava zkorumpovaných „ideologů“ protlačuje svojí vůli proti většině slušného lidstva. Ale posléze to nejde jinak než násilím. Za bohulibým heslem každého „pokroku“ je vždy snaha menšiny získat nadvládu a peníze.
Jedná se technologie vzestupu moci, její upevňování, postupně násilné a křečovité udržování, které vždy končí společenským kolapsem. A jakmile se společnost trochu zotaví, zrodí se nová, ještě lepší ideologie. Ale protože existence lidstva se vymyká přírodním zákonitostem, je nepoučitelné, čímž je odsouzeno k nekonečným periodickým karambolům - zatímco divoká zvířecí stáda neustále spokojeně prosperují.
Byla to reálná úvaha, nebo pesimistický pohled do historie lidstva? Může být budoucnost optimističtější?
