Článek
Jsem ročník 71 a musím konstatovat, že důchodová „reforma“ a úsporný balíček opatření mi vzali jakoukoli chuť cokoli dělat a nejradši bych šel na „pracák“. Pracuji od 18 let a jako OSVČ se živím od 20 roků a ani jeden den jsem za státní nemarodil a nebyl na „pracáku“.
Naše generace „Husákových dětí“ byla ještě vychována tak, že „bez práce nejsou koláče“ a tak pracujeme a pracujeme a platíme, nic po státu nechceme a mlčíme. Za tu dobu si na to celá společnost natolik zvykla, až jsme se stali neviditelnými. Nejenže naše generace platila a platí bývalým a současným důchodcům penze, ale zároveň i zdravotnictví a vzdělání několika generacím mladých lidí. Paradoxně těm, kterým jsme, myslím si, že daleko kvalitnější vzdělání, než se dostalo nám, zaplatili, nám teď opět oddálí odchod do důchodu. Z mojí generace se jen velmi málo studentů dostalo na vysoké školy a vzhledem k tomu, že jsme šli již z osmé třídy základní školy, valná většina nás pracuje od 18 let, tj. od vyučení nebo maturity. Cca v roce 2008, nám stát oddálil odchod do penze o pět let a současná pravicová vláda nám ho v roce 24 prodlouží o téměř další rok, respektive o dva roky a sedm měsíců. Plané sliby ministra Jurečky, že se reforma nebude týkat ročníku 71 a starších, byli jenom lži.
Úplně nejhorší na rádoby reformě vidím nastavení parametrů pro předčasný odchod do penze v kritériu „nejdříve 3 roky před řádným termínem“. Naší generaci, tím téměř rokem na víc a touto úpravou parametrů, přidali ve skutečnosti téměř další tři roky práce. V 60 letech budeme mít již odpracováno 42 let a v řádném termínu bychom měli odpracováno téměř 48 let. To neodpracovala zatím žádná generace. To vnímám od současné vlády jako kopanec do zad a podraz na celu naši generaci.
Nejde o to, že bychom všichni hromadně odešli o pět let dříve do penze, ale měli bychom tu možnost a tu nám vezmou. Jenom pro příklad, Jurečkových „pouhých“ sedm měsíců, o které nám chcete odchod do penze prodloužit, mě s manželkou bude stát na nevyplacených penzích a s uhrazenými odvody státu minimálně 400 tisíc korun.
Čím dál více uvažuji o tom, že by se tyto neviditelné ročníky (1970 - 1974) měli spojit, třeba na sociálních sítích a domluvit společnou strategii, co se našich odchodů do penze týče. Je nás totiž téměř 840 tisíc a to už je nějaká voličská síla. Třeba bychom se mohli domluvit a k 1.1.2031 bychom všichni prodali své firmy, zavřeli živnosti, dali výpovědi v zaměstnání a přihlásili se na Pracovní úřad. Myslím, že to už by si snad naší generace vláda, ať jakákoli, všimla a rázem bychom se stali viditelnými.
Ale můžeme ještě tak dlouho čekat, že se něco stane a někdo to za nás zařídí ? Nezařídí. Měli bychom se o sebe postarat sami, tak jako vždy, tak jak jsme zvyklí a měli bychom na tom začít pracovat co nejdříve, abychom si do roku 2031 stihli připravit, vybojovat, možnost odchodu do penze o pět let dříve pro všechny občany, tak, jako to měly generace před námi.
