Článek
Co přesně víme o jejím zmizen
3. července 2025 se Klára Kolouchová pokoušela zdolat osmitisícovku Nanga Parbat (8 126 m) v pákistánském Himálaji. Kvůli zdravotním potížím se rozhodla sestoupit z nejvyššího tábora, doprovázel ji šerpa. Krátce poté se při sestupu mezi tábory C2 a C1 zřítila z velké výšky. Pátrání vrtulníkem i pozemními týmy nepřineslo žádný výsledek, úřady oznámily, že tělo zůstane v horách a rodina nebude mít možnost ji pohřbít.
Proč pátrání skončilo
Terén mezi tábory tvoří strmé ledové svahy a skalní žebra, kam se vrtulník nedostane, počasí je nevyzpytatelné a pobyt záchranářů znamená obrovské riziko lavin či pádů. V této „zóně smrti“ se již mnoho horolezců ztratilo navždy. Záchranáři i rodina se proto rozhodli pátrání ukončit, aby neohrožovali další životy.
Dá se v takových podmínkách přežít?
Ve výšce téměř šesti kilometrů, s mrazivými teplotami a silným větrem, člověk bez přístřešku a pomoci přežije jen několik hodin. Nedostatek kyslíku, dehydratace a mráz činí jakékoli přežití delší než den prakticky nemožné. Po několika dnech je záchrana nemožná, jde pouze o případné vyzvednutí těla, pokud to někdy bude možné.
Existují zázračné návraty?
V historii známe případy jako Becka Weatherse nebo Lincolna Halla, kteří přežili noc na Everestu, ale vždy šlo o kratší expozici, mírnější podmínky a kontakt s lidmi. Případ Kláry je odlišný – šlo o pád do těžko přístupného terénu bez možnosti zázemí či pomoci.
Je možné, že přežila a jen ji nenašli?
Teoreticky by musela být jen lehce zraněná, sestoupit o více než kilometr níže, najít vodu a přístřeší a potkat karavanu místních pastevců. V reálných podmínkách Nanga Parbatu jde ale o souběh událostí, který se rovná zázraku, který se dosud nikdy nestal.
Naděje přesto přetrvává
Dokud není tělo nalezeno, zůstává v myslích blízkých i veřejnosti naděje, byť minimální. Psychika si drží představu, že pokud není tělo, existuje možnost návratu. Média a veřejnost k takovým příběhům tíhnou, stejně jako k legendám hor, které si své příběhy nechávají navždy pro sebe.
Naděje versus realita
Fyzikální zákony a zkušenosti z hor ukazují, že přežití v takových podmínkách není možné. Skutečnost, že tělo nebylo nalezeno, není nadějí, ale důsledkem extrémního prostředí, které brání prohledání svahů. Klára Kolouchová nejspíš zůstane navždy součástí Nanga Parbatu – nikoliv proto, že by přežívala, ale protože hora si, jako už mnohokrát, své tajemství ponechala
Sebesilnější legenda nedokáže změnit drsnou logiku vysokých hor. Jediné, co po Kláře Kolouchové s jistotou zůstává, je stopa v srdcích těch, kteří ji znali – a inspirace pro všechny, kdo hledají odvahu jít vlastní cestou.
Horolezci bez pohřbu?
Přehled známých horolezců, kteří zmizeli v horách a nebyli nalezeni, jejich těla dodnes leží kdesi v ledu či skalách:
George Mallory a Andrew Irvine (Everest, 1924)
Britští průkopníci, kteří mohli být prvními lidmi na Everestu. Zmizeli při pokusu o vrchol, Irvine nebyl nikdy nalezen, tělo Malloryho bylo nalezeno až v roce 1999, ale až do té doby se věřilo, že oba stále leží v ledu Everestu neznámo kde.
Sandy Irvine (Everest, 1924)
Spolulezec Malloryho, dodnes nenalezen, i přes četné expedice zaměřené na hledání jeho těla i fotoaparátu, který by mohl potvrdit, zda stanuli na vrcholu.
Alex Lowe (Shishapangma, 1999)
Jeden z nejlepších amerických horolezců, zahynul při lavině na Shishapangmě v Tibetu. Tělo se našlo až v roce 2016, 17 let po nehodě, kdy ledovec „vydal“ jeho ostatky.
Günther Messner (Nanga Parbat, 1970)
Bratr Reinholda Messnera, který s ním slézal novou cestou Diamírskou stěnou. Günther se ztratil při sestupu, tělo se našlo až o 35 let později, což potvrdilo Reinholdovu verzi událostí.
Francys Arsentiev (Everest, 1998)
Americká horolezkyně, která se ztratila při sestupu z Everestu, když se pokusila vystoupit bez kyslíku. Tělo zůstalo na svahu pod vrcholem, byla známá jako „Sleeping Beauty“. Bylo nalezeno a fixováno až po letech, poté odstraněno z cesty.
Tomas Humar (Langtang Lirung, 1996 / Annapurna, 2009)
Slovinský lezec, který přežil nehodu na Langtang Lirungu, ale na Annapurně v roce 2009 zmizel. Pátrání bylo neúspěšné, jeho tělo nebylo nalezeno.
Maurice Wilson (Everest, 1934)
Britský dobrodruh, který chtěl sám a bez zkušeností vystoupit na Everest. Zmizel na ledovci, zbytky jeho těla byly částečně nalezeny, ale zůstávají rozptýlené, nikdy nebylo vyzvednuto.
Toni Kurz (Eiger, 1936)
Slavný případ z Eigeru, kde Toni zemřel visící na laně jen pár metrů od záchrany. Jeho tělo bylo v ledu viditelné po desítky let.
Zdroje:
ŽivotvČesku.cz – Tělo Kláry Kolouchové zůstane v horách – základní zpráva o nehodě, potvrzení ukončení pátrání
George Mallory a Andrew Irvine (Everest 1924):
– National Geographic: The Lost on Everest
Alex Lowe (Shishapangma 1999):
– Outside Online: Alex Lowe’s Body Found
– The Guardian: Alex Lowe found 17 years later
Günther Messner (Nanga Parbat 1970):
– The Guardian: Messner’s brother found
– [Reinhold Messner’s accounts in interviews and books]
Francys Arsentiev (Everest 1998):
– BBC: The story of Francys Arsentiev
– Outside Online: Sleeping Beauty of Everest
Tomas Humar (Annapurna 2009):
– The Himalayan Times: Humar missing
– PlanetMountain: Tomas Humar found dead
Maurice Wilson (Everest 1934):
– The Independent: The extraordinary life and death of Maurice WilsonToni Kurz (Eiger 1936):
– Alpinist: The Death of Toni Kurz
Kontext k ponechání těl v horách:
– Outside: Why Dead Bodies Remain on Everest
– National Geographic: The Ethics of Leaving Bodies on Everest
