Auto bude vaše smrt! Antimotoristické poselství Upíra z Feratu nestárne

Přestože horor patří k dlouhodobě nejoblíbenějším filmovým (i literárním) žánrům, v českojazyčném prostředí mu pšenka, alespoň v celovečerním formátu, nikdy příliš nekvetla. V posledních letech se sice v kinech pár filmů uvedeného ražení objevilo, málokdy ale za něco opravdu stály a málokdy měly jakékoli vyšší ambice než přilákat pár nadšenců ochotných zaplatit za vstupenku. Výjimkou může být třeba Nenasytná Tiffany (2015), nicméně ani ona si netroufla brát se příliš vážně, protože horor přece nejde vážně brát, no ne?

O mnoho úspěšnější nebudeme, ani když zabrousíme hlouběji do minulosti, ovšem několik pozoruhodných filmařských experimentů s hororem přece jen najdeme, jako třeba úžasně skličující Vlčí boudu (1986) Věry Chytilové. Málokdo však s hororem v celovečerní tvorbě koketoval tak často a sebejistě jako Juraj Herz (1934–2018). Výrazné hororové prvky najdeme hned v jenom z jeho prvních filmů, proslulém Spalovači mrtvol(1968), jenž vznikl na motivy stejnojmenné novely Ladislava Fukse, v tajemné Morgianě (1972) nebo v jeho pohádkových příbězích, konkrétně Panně a netvorovi a Devátém srdci, které vznikly shodně v roce 1978.

Jednoznačně nejčistokrevnější (doslova), byť trochou sci-fi šmrncnutý horor ovšem Herz natočil až o pár let později, v roce 1981 (do kin byl uveden 28. května 1982). Právě tehdy spatřil světlo světa Upír z Feratu, snímek, který jako jeden z mála skutečně potvrzuje platnost oné oblíbené floskule, že „takovejhle film by se dneska už natočit nesměl.“ Scénář vychází z povídky od Josefa Nesvadby Upír po dvaceti letech, která poprvé vyšla časopisecky v roce 1975 (knižně až 1983) a navazuje na ještě starší povídku téhož autora, Upír LTD (poprvé knižně vydaná 1962). Ta sleduje příběh muže, jenž se vypravil na konferenci do Anglie a shodou okolností usedne za volant upírského sportovního automobilu.

Přestože film z novější a nutno podotknout nepříliš dobré povídky přebírá části zápletky (sporťák údajně jezdící na krev, snaha zahraniční automobilové firmy o vytvoření reklamy pohrávající si s upíry) i některé protagonisty (doktor Marek [Jiří Menzel], řidička sanitky Mima [Dagmar Havlová] a bývalý závodník Král [Petr Čepek]), celý děj, vyznění i motivace postav posouvá výrazně odlišným směrem. Zatímco v Nesvadbově próze hraje prim jakási švadrlíkovská poťouchlost a za strašidelnou povídku bychom ji označili jen stěží, Herzovo dílo se naproti tomu nese v mnohem tíživějším duchu.

Od prvních vteřin tvůrci budují hutnou hororovou atmosféru a využívají k tomu osvědčených žánrových postupů, včetně nekonvenčního záběrování, důrazu na detail (masky aut, výrazy lidí), neobvyklých střihů či hutné, nezřídka disharmonické hudby Petra Hapky. Skvěle funguje také odkaz na slavnou Bradburyho povídku Zástup ve formě opakovaně se objevujícího „řeckého“ chóru čumilů K budování strachu pomáhá rovněž zasazování scén do míst, která k hororu odnepaměti patří, ať už je to potemnělá márnice, hřbitov, nebo obřadní síň s vystavenou rakví. Herz však nepříjemné pocity dokáže navodit i pomocí mnohem méně postihnutelnějších drobností a pouhý rozhovor mezi dvěma lidmi v jeho podání působí jaksi nepatřičně, vyšinutě. Přestože se tak na plátně může odvíjet zcela obyčejná situace, divák má nepřetržitě dojem, jako by něco nebylo v pořádku. Jako by jen kousek mimo záběr číhalo něco děsivého.

Za pozornost stojí i to, že Upír z Feratu obsahuje několik ukázkových „lekaček“, které tehdy ještě nebyly zdaleka tak rozšířené jako dnes. Krom toho nabídne pár humorných scének, na rozdíl od většiny u nás točených hororů ovšem podobné momenty samotný film nijak neshazují, nenabourávají celkový tón a nepomrkávají na diváka s tím, že „autor si samozřejmě uvědomuje, že je to hloupost, kterou by nikdo nemohl brát vážně, tak se tomu společně zasmějeme, jo?“

Díky uvedeným aspektům se Upír z Feratu zcela vymyká běžné české i československé produkci a dodnes je jednoznačně nejčistším a nejpoctivějším hororem, jaký u nás kdy vznikl. Za jeho trvající působivost ale do značné míry zodpovídá i to, že nemá jen bavit, respektive děsit. Za vším, co říká a buduje, ční jednoznačné a nadčasové poselství, které bylo lehounce naznačené už ve zmíněných povídkách, avšak Nesvadba s ním nijak víc nepracoval. Naopak v Herzovi je kritika bujícího automobilismu zcela nepřehlédnutelná.

Upírské téma v Upírovi z Feratu funguje primárně jako metafora pro naši rostoucí závislost na motorových dopravních prostředcích, které nám vtrhly do života, a i když v jistém smyslu představují smrtelné nebezpečí a proměňují nás „v zombie“, život bez nich si už ani neumíme představit. Pro mnohé se navíc rychlá jízda stala silně návykovou drogou, která navozuje pocity srovnatelné se sexuálním vzrušením. Hned v deváté minutě tak od jedné z postav slyšíme: „Jedu do zatáčky a nemůžu přibrzdit. Jako bych měla nohu přisátou k plynovému pedálu.“ Polocvok Kaplan (ztvárněný skvělým Janem Schmidem) později srovnává nutkání nasednout do auta s ženou, kterou kousnul upír: „Cítí, že má nějakou nejasnou touhu. Chce být znovu vysávána. Je to jako droga. Když tomu jednou propadne, tak jí marně budete vysvětlovat, že ji to zabíjí.“

Rozšafný patolog naopak upozorňuje na to, že evoluce nás na jízdu automobilem rozhodně nepřipravila: „Příroda nepočítala s motorismem, a tak vybavila naši hlavu mozkem, který je těžší než mícha a má větší setrvačnost, takže při nárazu, jaksi, mozek letí dopředu, zatímco se páteř brzdí. Tím se vlastně dosáhne efektu, kterému ve středověku říkali lámání vazu. To se používalo na zvlášť odporných zločincích. Za minutý týden jsme tu pitvali sedm takových mrtvol, kterým hlava ještě cestovala, když se jejich vůz srazil. Překonáváme středověk v každém směru.“

Rizikem samozřejmě není jen smrt za volantem. V ohrožení přibývajících automobilů se kvůli apatii či lhostejnosti motoristů stávají i chodci. Jak opět pronáší Kaplan: „Všichni vlastně mají nohu přisátou k plynovému pedálu. A chodci jsou jenom nepřátelé, kteří jim brání v rychlé jízdě.“ Za volantem se tak v Herzově podání z mnohých z nás stávají bezohledné a nemyslící bytosti.

Herz neříká, že bychom se měli vrátit ke koním. Koneckonců hned na začátku filmu se dozvídáme, že při některých výjezdech ambulance jde doslova o vteřiny, které rozhodují o životě a smrti pacienta. Kaplan nás zase přivádí na myšlenku, že mnohem bezpečnější jsou motorové prostředky, které vezou více pasažérů, jinak řečeno, dbejme na kvalitní hromadnou dopravu, protože pak nebude muset tolik lidí jezdit osobními vozy. A pokud už jezdit musí, nechť zůstávají ohleduplní a mají na paměti riziko, které se zejména s rychlou jízdou pojí.

Neblázněte tedy na silnících, dejte občas nohu z plynu, buďte tolerantní k chodcům i ostatním řidičům a zpestřete si Halloween či Dušičky Upírem z Feratu.

Snímky z filmu si můžete prohlédnout ZDE.

Zdroje:

Upír z Feratu. Režie: Juraj Herz. Československo, 1981, 90 min. https://www.csfd.cz/film/4247-upir-z-feratu/prehled/

Upír LTD. Josef Nesvadba: Einsteinův mozek a jiné povídky. Práce, 1986. https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/einsteinuv-mozek-a-jine-povidky-2532

Upír po dvaceti letech. Josef Nesvadba: Lidé ze souhvězdí Lva. Mladá fronta, 1983. https://www.databazeknih.cz/povidky/upir-po-dvaceti-letech-8084 + https://www.legie.info/povidka/1920

https://www.nfa.cz/cs/26238-upir-z-feratu