Článek
Inflace se prohnala celou Evropou v r.2021 v důsledku uzavření jaderných elektráren v Německu, odstávce jaderných elektráren ve Francii a Švédsku pro údržbu, zdražení plynu Ruskem, a tedy i skokovým nárůstem cen emisních povolenek. Na to dojela i Bohemia Energy, která spekulovala na burze za spotové ceny od r.2007. Poskytovatelé energií, kteří uzavírají dlouhodobé kontrakty problémy neměli.
Inflace v prosinci r.2021 byla dle ČSÚ 5,4 %, dle serveru Kurzy.cz 6,6 %.
To se změnilo v lednu 2022, kdy nastoupila Fialova vláda a zrušila nulovou sazbu DPH na energie pro domácnosti, kterou zavedl v r.2021 Babiš a inflace skočila na 9 %. Tedy nárůst cen elektřiny, plynu, tedy i vodného, stočného, teplé vody atd.
Pak inflace dále stoupala po ruské agresi a v létě 2022 vyšplhala až ke 20 %. Až pak se Fialova vláda vzpamatovala a zastropovala ceny energií. I tak byla průměrná inflace v r.2022 15,1 %, v r.2023 10,7 %, 2024 pak 2,4 %. Dnes je to v průměru kumulativně už přes 30 %. A v žádném případě to nesouviselo s tím, že by lidé, zejména v r.2022 a 2023 nějak výrazně utráceli. Naopak spotřeba šla rapidně dolů už v r.2022, podobně 2023.
Tedy, stát v covidu pro celoevropské lockdowny, kdy nefungovala doprava, zamrzl obchod, nebyly suroviny atd. příjmy neměl, ekonomice pomáhal.
Dnes stát příjmy ze zvyšováním daní má, a to z daní jak přímých, tak nepřímých. Vybral také peníze i ze zisků ČEZu, tedy z peněz, které jsme zaplatili za drahé energie, ale pomáhá si i dalšími nástroji viz wind fall tax apod., kterými snižuje saldo rozpočtu. Nikoliv tedy z oživení ekonomiky a z příjmů právě z ní.
A i přesto všechno se zvýšil státní dluh za tři roky o 1,2 biliónů korun, kupní síla nedosáhla úrovně r.2019.
