Článek
Jste si jisti, že se vaše „vášeň pro psaní“ na Medium.cz neliší od nutkavého mačkání tlačítka na automatu? Vítejte v kasinu algoritmů, kde jsou lajky a přečtení tou nejlepší výhrou. A prohrou zároveň.
Dopaminové automaty: Proč je psaní na Medium.cz nový hazard (a proč nás to tak baví)
Vítejte ve 21. století, době, kdy jsou naše závislosti sofistikovanější, ale principy zůstávají stejně primitivní. Kdysi se lidé propadali do pekla herních automatů, kde jeden stisk tlačítka mohl přinést buď extázi výhry, nebo propast zklamání. Dnes? Dnes mačkáme tlačítka klávesnice a s podobným nutkáním čekáme na blikající notifikace. Vítejte v novém digitálním kasinu, jehož nekorunovaným králem je – světe div se – platforma pro psaní, jako je Medium.cz.
Na první pohled to zní absurdně, že? Psaní, ta vznešená činnost, která by měla povznášet duši a rozvíjet myšlení. A hazard, ten temný kout lidské slabosti. Ale pojďme se podívat hlouběji pod kapotu téhle naší digitální existence.
Vzrušení z nejistoty: Blikání světel versus blikání statistik
V čem spočívá kouzlo hracího automatu? V tom nekonečném napětí. Víte, že pravděpodobnost výhry je mizivá, ale ten malý, třpytivý zlomek naděje, že zrovna teď padne jackpot, vás nutí vsadit znovu. Světla blikají, mince cinkají, a dopaminové receptory v mozku slaví malý svátek.
A teď si představte, že napíšete článek na Medium.cz. Strávíte hodiny přemýšlením, psaním, leštěním slov. Zveřejníte. A pak začne to pravé peklo – čekání. Čekání na to, kolik lidí si to přečte. Kolik „claps“ (lajků na Medium) dostanete. Kolik komentářů. A hlavně – kolik doporučení to získá od algoritmu. Každá nová notifikace je jako malé cinknutí mince. Dopamin stoupá. Úzkost se mísí s nadějí. Je to virtuální automat, kde místo mincí vsázíte svůj čas, svou kreativitu a svou duši.
Variabilní odměna: Někdy hit, někdy nic
Největší pastí závislosti je variabilní odměna. Víte, že ne každý stisk automatu přinese výhru. Někdy nic. Někdy drobné. A pak, občas, přijde ten velký hit, ten jackpot, který vás utvrdí v tom, že to má smysl a že se vyplatí hrát dál.
S psaním na Medium.cz je to podobné. Napíšete článek, který je podle vás mistrovské dílo, a nikdo si ho nepřečte. Nula claps, nula komentářů. Absolutní fiasko. Chuť to zabalit. Ale pak, náhodou, napíšete něco, co je podle vás jen taková rychlovka a ejhle! Padesát tisíc přečtení, stovky claps, desítky komentářů. Algoritmus si vás všimnul! To je váš jackpot! A najednou zapomenete na všechna ta předchozí zklamání a jste znovu v tom. Chcete další hit. Je to stejný dopaminový impuls, jen zabalený do intelektuálnějšího hávu.
Hledání validace: Pocit důležitosti za každou cenu
Hráči v automatech často hledají únik z reality, pocit vzrušení, který jim v životě chybí. Ale také hledají validaci – pocit, že jsou schopni něco vyhrát, že mají štěstí, že jsou v něčem dobří.
Autoři na Medium.cz, ač se tváří jako intelektuálové, často podvědomě hledají totéž. Validaci. Chceme, aby nás lidé četli, aby s námi souhlasili (nebo s námi alespoň vášnivě nesouhlasili), aby nás uznávali jako „autory“ nebo „myslitele“. Ten pocit, že náš názor má váhu, že naše slova rezonují, je opojný. A lajky a sdílení jsou metrikou té váhy. Je to taková narcistická masáž ega, která je stejně silná jako pocit výhry na automatu.
Společenská fasáda: „Jsem přece umělec/intelektuál!“
Nejlepší na této nové závislosti je, že je společensky přijatelná. Nikdo vás neodsoudí za to, že „trávíte čas psaním na Medium“. Naopak! To je přece ušlechtilá činnost. Můžete se tvářit jako hlubokomyslný autor, který se dělí o své moudrosti se světem, zatímco v podstatě jen honíte dopaminový nával z notifikací. Je to perfektní krytí pro vaši novou závislost. Místo abyste přiznali, že jste strávili hodiny zíráním na statistiky, můžete říct, že jste „pracovali na svém portfoliu“ nebo „budovali svou značku“. Ach, ty moderní eufemismy!
Závěr: Odpojte se, nebo hrajte dál?
Podobnost mezi závislostí na hracích automatech a psaním blogu na platformě jako Medium.cz je děsivě zřejmá, jakmile si sundáte růžové brýle. Obě činnosti využívají stejné psychologické mechanismy – variabilní odměnu, nejistotu, touhu po validaci a dopaminový nával. Rozdíl je jen v kulisách a v tom, jak se na to dívá společnost.
Takže až příště budete zveřejňovat svůj článek, a pak se každých pět minut dívat na statistiky, zamyslete se. Jste skutečný autor, který se snaží sdílet své myšlenky, nebo jen další gambler, který honí virtuální jackpot v online kasinu? Odpověď je pravděpodobně někde uprostřed. Ale pokud se vám začne zdát, že notifikace blikají jako světla na automatu, možná je čas dát si pauzu. Nebo vsadit další článek. Koneckonců, ten jackpot se sám nevyhraje, že? A my přece potřebujeme ten dopamin. Vždyť život je plný nudy, a tyhle malé výhry, i když virtuální, ho dělají snesitelnějším. Aspoň na chvíli.
