Článek
„Fuck the rules!“, zvolal jsem v jedné diskusní skupině, když už jsem měl dost fotografií domácích mazlíčků, jídla a fotografií z dovolených všeho druhu, které se vyrojily jako houby po dešti po každém příspěvku podobného druhu. Výsledkem byl doživotní ban. Bez varování. Marně jsem prstíčkem hrabal, prosil, sliboval, že budu hodný a nikdy víc, správci byli neoblomní, tak velký prohřešek to byl, neodpustili.
Vzhledem k tomu, že jsem si za poměrně krátkou dobu ve skupině vytvořil nezanedbatelné množství přátel, o jejich přízeň jsem nemínil přijít a tu a tam se někdo ze skupiny podíval na mé stránky, aby zjistil, co je to za ptáčka, vymyslel jsem záludný postup. Pod falešným profilem, který mi facebook ještě dovolil vytvořit, jsem infiltroval do skupiny znova. Ani po mém zoufalém výkřiku se moc nezměnilo. Psi a kočky, jídlo, domácí mazlíčci, fotky z dovolené. Tu a tam někdo zveřejnil seznamovací inzerát a zhusta se začaly objevovat selfíčka. Protože už množství těchto selfie přesahovalo pro mě únosnou mez i v rámci skupiny, které jsem byl členem (Po šedesátce – pozn. autora), vymyslel jsem další diskusní příspěvek, který, jak jsem doufal, vyvolá nějakou diskusi. Příspěvek zněl: „Lidé po 60 by neměli zveřejňovat selfie.“. Ač sám už stár a do této kategorie spadám, nespatřuji nic pěkného na obhlížení stárnoucích těl a tváří zkroušených těžkým životem. Až na několik vzácných výjimek. Skutečně, jak jsem předpokládal, rozproudila se ne diskuse, ale vášnivá debata, spíše nadávky na mojí adresu, které obsahovaly výrazy typu: kretén, hovado, debil, ubožák a podobně. Přestože to byl svobodně prezentovaný názor, zakládající se na individuální zkušenosti, určený k diskusi, takovou reakci jsem nečekal. Bohužel ani správci asi ne. Místo, aby vyčinili těm, kteří si nebrali servítky a neváhali na mou adresu použít ostřejší výrazy, varování jsem dostal já a slibná diskuse byla zablokována. Vytočen průběhem večera, jsem vyčinil správcům do fašistů a šovinistů, čímž jsem se provinil proti článku 1 ústavy (pravidla skupiny) – nevezmeš správcovo jméno nadarmo a nezkřivíš mu ani vlas, čímž jsem si vysloužil druhý doživotní ban.
Po těchto zkušenostech jsem seznal, že v této skupině nemám co pohledávat a další falešný profil jsem si již nevytvořil. Ostatně pan fejsbuk můj pokus, který na mě přišel v jedné obzvláště slabé chvíli, odhalil jako podvod.
Nadále tedy již jsem členem jen takových skupin, které nezavdávají jakýkoliv důvod ke kontroverzi. Například: „Společné výlety“, „Jsem z Budějc“ a zvláště skupina „Společnost odporu proti zdrobnělinám“. Především tuto doporučuji velectěnému čtenářstvu, protože to, co je schopen dospělý člověk vymyslet, není kontroverzní, ale hodné trestního oznámení.
A tak po těchto zkušenostech už jen opečovávám své stránky a udržuji si svůj kousíček ve veřejném prostoru podle svých zásad a pravidel, aby tam bylo útulno a přívětivo, za což je mi odměnou občasný lajk náhodně, nebo cíleně zavítavšího jedince. Jediné, co mi kazí radost je to, co se objevuje v samém záhlaví úvodní stránky: „Koho možná znáte“. Že mi facebook nabízí pradávné přátele, spolužáky ze základní školy, dávné přítelkyně, proč ne. Ale že mi nabízí mě zcela neznámé profily, to už je na pováženou. A tak, těmto anonymním tvůrcům, na jejichž profilových fotkách jsou obrázky psů, koček, domácích mazlíčků, krajin, mužů a nevzhledných žen v nepřirozených polohách, tak těm, na SVÝCH stránkách uděluji doživotní ban zase já.
