Ředitel CineStaru a „cenzorní úřad“ Jan Bradáč, končí ve funkci

Jan Bradáč před měsícem oznámil odchod z pozice výkonného ředitele ve společnostech CineStar a Falcon, které jsou mezi dlouholetými špičkami lokálního filmového trhu. Majitelem tohoto (jak p. Bradáč nazývá) koncernu je filmový miliardář Ing. Pavel Vodička, který je též majitelem a jednatelem firmy CineXpress. Spolu s menší filmovou produkcí Hangar Films, manželky Jana Bradáče, je to bez okolků dobrý příklad prosperující, exekutivně propojené, vertikální integrace.

Hangar Films (produkce / koprodukce), Falcon (distribuce / koprodukce), CineStar (síť multikin) a CineXpress (zprostředkovatel reklamy pro kina, i mimo CineStar) pokrývá prakticky celý řetězec produkce filmu od výroby po distribuci. Chybí už jen divize výroby DVD / Blu-Ray a obchodování s filmy na trhu VOD služeb. Na streamy se ale podle slov pana Bradáče hodlá Falcon pod novým vedením v budoucnu zaměřit. Další přední čeští distributoři jako Bontonfilm, AQS (Bioscop) a CinemArt se VOD trhu již několik let věnují.

Jana Bradáče po 30 letech působení ve Falconu nahradí ve funkci výkonného ředitele Ondřej Kulhánek, který v praxi působí přes 20 let. Dlouhé roky působil v distribuční společnosti Bontonfilm, kde byl v posledních letech ředitelem contentu. Od loňska zároveň buduje českou pobočku slovenské distribuční spol. Continental film.

Nelze panu Bradáčovi upřít, že koncern za jeho vedení prosperuje. CineStar v Česku provozuje 13 moderních multikin a Falcon ročně uvádí desítky filmů, přičemž zprostředkovává lokální distribuci světovým studiím jako je Marvel Studios, 20th Century Studios, Fox Searchlight Pictures, Sony Pictures, Walt Disney Pictures a Pixar. Obě společnosti generují ročně stamilionové tržby, za kterými je patrné obrovské množství práce a oddanosti filmu. Natož udržet takový kolos při životě v době covidové krize. Když se ale podíváme do nitra filmové nabídky a poptávky, potvrdí se nám známé přísloví, že tak dlouho proti něčemu bojujete, až se tím sami stanete.

Nyní se přesuneme z informační roviny do roviny osobní. V roce 2023 jsem pracoval na filmu Bastardi: Reparát (distribuce Bioscop). Je to film, který diváci pozitivně srovnávají s původní trilogií (2010-2012) jako kvalitativní řemeslný posun, ovšem s běžnými českými filmy uváděnými do kin v posledních letech, ho srovnávat nelze. Kritika film sepsula a v mnohém má pravdu. Stavět konverzační dramedii s antihrdinou je cesta spíš k patetičnosti než vyváženému a hutnému příběhu. Tak asi k sebereflexi, abychom byli konzistentní.

Kritika je potřebná, ovšem při tvorbě filmu je možná nejdůležitější znát svého diváka. Původní trilogie Bastardů oslovila v kinech přes 167 tis. diváků (86 tis.+52 tis.+28 tis.) a první díl se v roce uvedení stal nejstahovanějším filmem na serveru Ulož.to, v březnu 2012 ho na stanici Prima Cool sledovalo 350 tis. diváků (16,2% podíl na trhu TV) a film Bastardi 2 následující den 423 tis. diváků (17,2% podíl). Na YouTube mají dnes filmy miliony zhlédnutí. I přes vědomé produkční i tvůrčí limity je evidentní, že série Bastardi své diváky má. Nejinak tomu bylo i u čtvrtého pokračování s dovětkem Reparát.

Ačkoliv síť multikin CineStar čtvrté Bastardy nenasadila a film se tak vůbec nepromítal ve velkých městech jako České Budějovice, Mladá Boleslav a Hradec Králové (tam jen v provizorním kinosále ZŠ Pouchov), diváci si ho v jiných městech našli u konkurenčních sítí Cinema City a Premiere Cinemas, jež si tohoto zájmu všimly a zareagovaly přidáním projekcí. I vedení Cinema City v Ústí nad Labem, které je s pěti sály spolu s Libercem nejmenšími kiny této sítě, si ráno v den premiéry (16.3.2023) zájem diváků uvědomilo, přeplánovalo program, do největšího sálu nasadilo Reparát a projekce v 16 hodin byla během dne vyprodaná. Následně film nasadil i pětisálový Liberec. Že film nenasadily některá jednosálová městská kina, jim tak úplně nelze mít za zlé. Znají své publikum a plánování v omezené kapacitě projekčních slotů je nesnadné.

Sice ne o moc a v celkově slabším týdnu, ale Reparát s polovinou kin překonal blockbuster od DC (Shazam: Hněv bohů) a byl v premiérovém týdnu nejsledovanějším filmem. Úspěšné filmy jdou v česku do statisíců, ale celkových ~50 tisíc diváků není, s vědomím remediace filmového trhu v posledních letech i výrobních nákladů Reparátu, vůbec špatný výsledek. Jsou mnohem dražší (a kvalitnější) filmy, které mají třeba 4087 diváků, nebo i méně. Proto článek není ublíženeckým výlevem a nemá za cíl křivit jméno samotnému CineStaru, jako je pro mne spíš formou terapie, ohlédnutím za kauzou pro možnost otevřené úvahy nad vztahem mezi kinem a diváky a horší známkou z nepříliš důležitého předmětu na jinak povedeném vysvědčení dosavadního ředitele Jana Bradáče.

A nenasazení Bastardů není známkou o pohrdání tvůrcem (T. Magnuskem) - na subjektivní názor má právo každý jedinec. Je to spíš pohrdání diváckou skupinou, která u této série není zanedbatelná. Ono pohrdání je ale možné jen do určité míry. Dokud si toho nevšimnou akcionáři, nebo v tomto případě společníci. Nenasadit do kin úspěšnější film Na plech, jenž sdílí podobnou cílovou skupinu, by bylo opravdu alarmující. Komicky vedle toho vyvstává současné líbivé pozlátko z dílny Disney, nesoudná adaptace Sněhurky, která se v CineStaru hraje a sály napříč republikou (a světem) jsou prázdné.

Na absenci Reparátu v kinech se ptali diváci hlavního herce Zdeňka Godly na sociálních sítích. Ten ve videu reagoval, že „zřejmě asi nechtějí v kině cigány“ a obvinil tak CineStar z rasismu. Jan Bradáč reagoval prohlášením na romském, minoritně-minoritním portálu Romea, že „provoz kin se z pozice vrcholného managementu snažíme držet na námi stanovené úrovni“ a „jsme zcela soukromým subjektem. Je naším svobodným právem rozhodnout se, co do kin uvedeme. Jsem osobně zodpovědný za to, co se na plátnech objeví a co ne“. S nadsázkou reagoval, že v poslední době s nadšením uvedli úspěšný a kvalitní film Avatar 2, kde většina postav vystupuje s odlišnou barvou kůže. Jenže rozdíl je v tom, že romové jsou skuteční a humanoidní rasa Na'vi z avatarských kasovních trháků, je fiktivní. Na srovnání romů s Avatary jsme našim fanouškům reagovali koláží a vysvětlením.

To, že CineStar je soukromá společnost a může si svobodně řídit vlastní program, jako každé kino, i ty městské s veřejnou správou, je samozřejmě v pořádku. V nepořádku je to ovšem s tvrzením Jana Bradáče z internetového pořadu LuckyLukeCZ, ve kterém při otázce nad programem kin prohlásil, jak „je dobré, že se trh reguluje sám tím, že na filmy, na které diváci chodí, se přidávají projekce a ubírají filmům, o které není zájem“. Že „je obrovským výrazem svobody, že si každý může natočit co chce a není tu žádná kulturní komise nebo cenzorní úřad, který by řekl: tohle do kina nepatří, tohle ještě ano a ať se mi to líbí nebo ne, budu bojovat za to, aby to dále fungovalo tak, že kino bude svobodným prostorem, kde by měl divák rozhodnout o tom, jestli se na to půjde podívat, nebo ne.“

Je opravdu smutné, že pan Bradáč na své stanovisko po třech a půl měsíci zapomněl a tím, že nenasadil film ani do jedné projekce, nedal divákovi možnost rozhodnout. Divákovi, o kterém prohlásil, že to on je arbitrem filmů a sám se tak stal cenzorním úřadem, proti kterému do té doby bojoval. Nebo nám vědomě připravil záporácký plot twist, za který by se studia, jež ve svých sálech s nadšením vítá, jistě nemusela stydět.

Zřejmě ve své kariéře ani z části nedosáhnu úspěchů pana Bradáče. Je pro mě ale důležité před vlastním ziskem upřednostnit to, co je správné, a to z pohledu nezávislého filmu odchod Jana Bradáče z CineStaru je. Neupřít vlastním rozhodnutím úspěch ostatních jen kvůli osobní antipatii a prostě jen „protože můžu“ mocensky rozhodnout o osudu něčí práce.

Jan Bradáč se rozhodl odstoupit z pozic ve Falconu a CineStaru pro jejich hektičnost. Po nějakém oddychu se pravděpodobně bude věnovat tvůrčí činnosti v produkci Hangar Films a naváže na svoji doposud spíš příležitostnou producentskou dráhu. Nyní, když nebudou firmy exekutivně propojené, nebude tak automatické, že jeho filmy dostanou prostor v kinech a pan Bradáč tím získá nezávislost srovnatelnou s ostatními smrtelníky filmové branže.

Falcon pod vedením Ondřeje Kulhánka, soudě dle jeho působení v Bontonfilmu, má potenciál vytvořit opravdu liberální prostor pro tvůrce, který bude nabídkou reagovat na objektivní poptávku diváků. Tendenčně i CineStar s novým CEO. Když budou mít nezávislí filmaři možnost dostat své snímky k divákům, je pravděpodobnější, že se jim náklady budou moci vrátit a jejich další film bude o něco lepší než ten předchozí.

Vedle Zdeňka Godly se svou impulsivní reakcí na TikToku jsem ze všech potenciálních tvůrců kteří neprošli „kvalitativním filtrem“ pana Bradáče asi jediný, kdo se proti pokryteckému vedení otevřeně vyslovil. Začal jsem ale pozitivně, a tak chci i skončit. Nejsem nepřející člověk. Jsme tady v tom českém filmovém rybníčku společně a nemá smysl si vzájemně škodit. Ačkoliv studium filmové školy úspěch nezaručuje, studuji třeba i proto, abych možná jednou dělal filmy, které byste se v CineStaru nemuseli stydět promítat. Proto alespoň za sebe, je Vám odpuštěno. Nechť jsou vaše následující kroky filmovou branží úspěšné…

BcA. Pavel Vávra

Zdroje: Borovan, LuckyLukeCZ, Romea, Refresher, Kinomaniak (data převzatá z UFD), Prima Cool, Instagram filmu Bastardi: Reparát, Distribuční web filmu Bastardi: Reparát, Zdeněk Godla, Filmserver, CineStar