Článek
Už jsem se nemohla dívat na žíznivý, usychající les a unavenou krajinu a tak jsem včera večer zkusila malý experiment. Pustila jsem si doma do sluchátek zvuky silného deště a bouřky. Zavřela jsem oči a plně se do té vibrace ponořila.
Dnes odpoledne se na obloze – navzdory všem předpovědím – objevil malý mráček. Začala jsem si ho vědomě všímat a posílat mu pozornost. Když jsem později šla k řece, mraků už bylo víc. Najednou spadlo prvních pár kapek. Soustředěně jsem pozorovala jak dopadají na hladinu. Bylo jich jen pár, ale já jsem to nevzdala. Sedla jsem si a stoprocentně se soustředila a celých dvacet minut jsem si představovala, jak jich je najednou víc a víc a pak jak provazy deště dopadají na hladinu řeky, jak sytí vyschlou hlínu a stékají po listech.
A pak se to stalo. Rozpršelo se. Skutečně, reálně začal padat déšť. Nejdříve byl slabý. Celou cestu domů jsem ho nechala dopadat na mé tělo a v si v mysli vizualizovala, jak voda sytí krajinu, a déšť sílil. Pohybovala jsem se v rytmu kapiček. Než jsem přišla domů byla jsem promoklá do poslední nitky. Když jsem odemkla domovní dveře, pršet přestalo. Podívala jsem se znova na předpověď. Stálo tam jasně: nula milimetrů srážek, pravděpodobnost nula procent. Podle předpovědi neměla spadnout ani kapka.
Pokud je voda živou informační sítí planety, jak jsem psala v minulém článku, pak naše myšlenky a emoce jsou silou, která s ní může hýbat. Naši předkové to věděli. Obřady přivolávání deště nebyly projevem naivity, ale hlubokým pochopením, že lidské vědomí a příroda jsou propojené nádoby. Když dokáže jeden člověk u řeky svým záměrem změnit realitu suchého dne, co by se stalo, kdybychom se spojili všichni?
Chci vás pozvat ke společnému experimentu. K velké, tiché modlitbě a meditaci za žíznivou zemi. Nemusíme nikam chodit, stačí se spojit v našich myslích.
Sejdeme se v našem vědomí tuto středu ve 20:00.
Stačí pouhých 10 minut. Ať už budete sedět doma v křesle, na zahradě nebo u okna, udělejte toto:
- Zavřete oči a pusťte si (v mysli nebo z reproduktoru) zvuk bouřky a padajícího deště.
- Představte si tu typickou, nádhernou vůni, když první těžké kapky dopadnou na rozpálený prach a suchou hlínu.
- Vizualizujte si, jak padají řetězy deště, stromy v lese pijí, jak se jim vrací síla a jak se pítka pro zvířata plní čistou vodou.
- Pošlete zemi hlubokou vděčnost.
Vesmír nám navíc posílá do zad neuvěřitelný vítr. Tuto středu večer totiž nad Českem nastane největší zatmění Slunce za posledních sedmadvacet let. Okolo osmé hodiny večerní, přesně v čase naší meditace, vstoupí Měsíc – vládce elementu vody a emocí – před spalující sluneční disk. Staré tradice vědí, že v čase zatmění se síla lidské mysli geometrickou řadou násobí. Lepší čas pro sjednocení našich sil a přivolání očistné vody jsme si nemohli přát. A pokud to nestihnete v tuto středu, nevadí, můžeme to udělat teď klidně i každý večer v osm hodin
