Článek
Už jste někdy přemýšleli nad tím, co se stane se silikony či kloubními náhrady po smrti a kremaci? Nemohou silikony při spalování těla třeba vybuchnout nebo se roztéct? Objeví se v urně s popelem i umělé kovové klouby?
Do urny nepatří
Silikony jsou dnes poměrně častou záležitostí, proto se s nimi vypořádávají i krematoria. Ne, nevybuchnou. Pravdou ale je, že se v peci roztaví na rosolovitou hmotu, která zůstává přilepená na povrchu kremační pece. A co kloubní náhrady? Ty jsou často vyrobeny z kvalitních materiálů jako je například titan. Velmi vysokým teplotám proto odolají, a tak zůstanou mezi popelem zemřelého v původním stavu. Do urny se ale nepřidávají.
Kloubní náhrady se z popela vyndávají pomocí speciálních kleští nebo magnetu a odešlou se do sběrných surovin nebo specializovaným firmám, které se zabývají recyklací. V Česku se to týká také chirurgických šroubů, drátů a dalších kovových částí včetně těch, které jsou součástí rakví.
Příbuzní zemřelého u nás nerozhodují o tom, co se s těmito kovovými částmi následně stane. Právně jsou považovány za odpad, který není součástí těla zemřelého, a není tak ani majetkem příbuzných nebožtíka. Krematoria je ale odesílají specializovaným firmám, které z nich vyrábějí nové výrobky. Například v Praze jde každý rok zhruba o tunu materiálu, které byly původně kloubními náhradami nebo implantáty.
Dopravní značky nebo motory letadel
Jinak je tomu například ve Velké Británii. Příbuzní tam mají právo rozhodnout, zda chtějí, aby jim byly materiály vydány nebo mají být recyklovány. Cenné kovy jako kobalt a titan se prodávají automobilkám a firmám leteckého průmyslu. Výnosy z prodeje tam pak míří na charitu.
Také kovové náhrady a implantáty z Česka jsou prodávány do automobilového a leteckého průmyslu, ale některé z nich se využívají třeba při výstavbě dopravních značek nebo výrobě pouličních lamp. Holandská společnost Orthometals, která působí téměř po celém světě, spolupracuje i s českými krematorii. Ty motivuje k třídění odpadu do speciálních popelnic, které jednou za čas vyzvedne a následně recykluje. Zisk pak putuje do konkrétního krematoria. Firma ale své zákazníky vyzývá, aby peníze věnovaly na charitu.
Není ale známo, kolik českých krematorií s holandskou firmou spolupracuje a jak následně peníze využívají. Stát množství odpadu ani nakládání s ním zatím nesleduje, byť lze s rychlým pokrokem medicíny odhadovat, že rok od roku objem takového materiálu postupně roste.
Repasované klouby po zemřelých?
Nedávno se na sociálních sítích objevila informace, že kloubní náhrady se repasují a používají znovu pro další pacienty. Podle Pohřebních průvodců, kteří takovou informaci sdíleli na sociálních sítích, noví majitelé i zdravotní pojišťovny díky tomu ušetří. Mířit mají zejména k lidem, u kterých se nepředpokládá, že by žili ještě desetiletí, ale spíš k těm, kteří ji využijí například na rok.
Taková informace mnoho sledujících doslova vyděsila, jiné naopak potěšila. Zdá se ale, že není pravdivá a byla zveřejněna omylem. Firma Orthometals na svých stránkách výslovně uvádí, že provádí recyklaci (nebo crecyklaci, jak tento proces sama pojmenovala). O repasování na nové kloubní implantáty se na jejích stránkách nic nedočtete. A ani žádná další firma neuvádí, že by něco takového prováděla.
Kloubní náhrady tak mají druhý život, setkat se s nimi můžeme například v motorech letadel nebo v dopravní infrastruktuře. A to je -navzdory tomu, že jde o poněkud morbidní téma - jistě dobrá zpráva.
Další zdroje:
Stránky holandské firmy Orthometals
